Článek
Brazilská vláda v úterý zakázala úmyslné zapalování požárů. Dva dny poté, co k zákazu došlo, zaznamenal brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) 3 859 nových ohnisek. Zhruba 2 000 z nich bylo v amazonském deštném pralese.
Brazilskou část Amazonie zasáhlo podle INPE v srpnu celkem 30 901 požárů, což je nejvíce od roku 2010. V porovnání s loňským srpnem byl v uplynulém měsíci požárů skoro trojnásobek. V osmém měsíci roku 2010 jich brazilští vědci zaznamenali dokonce 45 000.
Amazonský deštný prales, který je domovem více než 2 500 druhů zvířat, 400 domorodých kmenů, a zdrojem více než 20 % světové dodávky kyslíku, je v plamenech více než měsíc. Jako příčina těchto požárů byly určeny odlesňovací snahy, které provádí mnoho chovatelů skotu ve snaze vytvořit prostor pro rančování a zemědělskou výrobu. Ačkoli mnoho médií zobrazovalo současné katastrofy v Amazonii jako něco nového, nemělo by to přijít jako šok – jen v roce 2016 v Amazonii hořelo alespoň 68 484 požárů, což z něj činí druhý nejhorší rok v dějinách Amazonie. Letošek byl však dosud nejhorším rokem. Za rok 2019 bylo v této oblasti zaznamenáno více než 74 000 lesních požárů.
Amazonský region požáry v období sucha mezi srpnem a říjnem trápí pravidelně. Letošní krize byla předmětem značného mezinárodního zájmu a byla například jedním z hlavních témat projednávaných před týdnem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7. K většímu počtu požárů podle expertů přispívá nejen sucho a klimatické změny, ale také ilegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy. Kvůli tomu se stal terčem kritiky i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který ekonomické aktivity v Amazonii podporuje.
Tak proč jsou tyto požáry tak důležité? Amazonský deštný prales absorbuje ročně přes 2,2 miliardy tun oxidu uhličitého, uvádí Fernando Espírito-Santo, vědec z NASA. Amazonské požáry, které produkují více než třetinu všech emisí uhlíku na světě, budou mít masivní vliv na množství čistého kyslíku, které místní komunity v Brazílii získávají. Požáry urychlují ekologické krize a celosvětově vytváří masivní dopady na životní prostředí.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro v pátek podpisem dekretu umožnil nasazení armády do boje s požáry. Vojáci budou v Brazílii zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech. Požáry se staly předmětem velkého mezinárodního zájmu a pomoc s jejich hašením už nabídl i americký prezident Donald Trump nebo německá kancléřka Angela Merkelová.
Prezident Jair Bolsonaro původně pomoc po roztržce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem odmítl, vláda ale změnila názor po schůzce s guvernéry brazilských států, které jsou požáry nejvíce postiženy. Nakonec však zahraniční pomoc pro boj s ostře sledovanými požáry v Amazonii přijme, chce mít ale plnou kontrolu nad tím, jak poskytnuté prostředky využije, uvedla podle zprávy BBC místní vláda.
Pro 76 procent Brazilců je mezinárodní zájem o ochranu tamní přírody oprávněný, vyplývá z průzkumu agentury Datafolha, o němž informovala agentura AFP. Zároveň ale 75 procent dotázaných uvedlo, že správa deštného pralesa přísluší Brazílii. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno navrhl, aby byl pralesu přidělen „mezinárodní status“, což Bolsonaro hodnotil jako ohrožení brazilské svrchovanosti.
Vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN v příštích několika desetiletích hrozí vyhynutí více než milionu zvířecích druhů a přibližně 83 % světových sladkovodních ekosystémů se hroutí, je téměř nemožné v boji proti ekologické krizi doufat v obrat.
Amazonie není jediná
Vzhledem k tomu, že v plamenech jsou i lesy v Africe a na Sibiři, je Amazonie jen část ekologických katastrof, které v současnosti postihují naši planetu.
Aktivisté a environmentalisté zkritizovali pomalou reakci úřadů na sibiřské požáry, které na jejich vrcholu pokrývaly oblast o velikosti Belgie a způsobily škody v hodnotě nejméně 100 milionů dolarů. Jejich velikost se snížila z červencových tří milionů hektarů na 190 000 hektarů.
Největší ruský soukromý dopravce S7 Airlines ve středu oznámil, že získal potřebné množství peněz na vysazení jednoho milionu stromů do požáry zničené Sibiře.
Společnost minulý měsíc zahájila iniciativu, aby se vyrovnaly ztráty způsobené požáry, které se rozšířily na více než 3 miliony hektarů (11 500 čtverečních mil). S7 se také dočasně vrátila ke svému historickému názvu Siberia Airlines.
„Sibiř je vlast naší letecké společnosti. Nemůžeme být lhostejní k životnímu prostředí. Ke značce S7 Airlines se vrátíme poté, co fond bude mít dostatečné finanční prostředky na výsadbu 1 000 000 stromů,“ uvedla společnost při zahájení iniciativy 1. srpna.
Letecká společnost uvedla, že odečetla 100 rublů (35 Kč) z každé letenky do sibiřských destinací za účelem vysazení nových stromů. Aktivní členové věrnostního programu letecké společnosti také mohli tuto iniciativu podpořit převodem kilometrů z jejich účtů. Podle S7 bude na podzim v postižených oblastech Novosibirsk a Irkutsk vysazeno více než 90 tisíc jehličnatých sazenic.
Na přelomu července a srpna sibiřská tajga postupně hořela na ploše tří milionů hektarů, což zhruba odpovídá rozloze 40 procent Česka. Dým z požárů dusí i vzdálená města za hranicemi Ruska, ekologové se obávají globálních následků sibiřských požárů, například rychlejšího tání arktického ledu. Podle ekologů oheň letos zničil lesy na 14,9 milionu hektarů a hrozí, že padne sedm let starý rekord, kdy v Rusku shořelo 18,1 milionu hektarů lesa, což je plocha přesahující dvojnásobek rozlohy České republiky.
Horší než Brazílie
Středoafrické země Kongo a Angola jsou nyní postiženy větším počtem požárů než Brazílie, ukazují data tiskové agentury Bloomberg a americké vesmírné agentury NASA. Požáry v Africe přilákaly pozornost lidí na sociálních sítích i politiků poté, co velkou mezinárodní debatu v posledních dnech vyvolaly požáry v amazonském deštném pralese, napsal server BBC.
Agentura Bloomberg minulý týden vydala žebříček zemí, které jsou nejvíce postiženy požáry. Nejhorší situace je v Angole, kde bylo za dva dny zaznamenáno 6902 požárů, a v Kongu, kde jich bylo 3395.
Odborník OSN pro snižování rizik katastrof Denis McClean dnes uvedl, že velkou část afrických požárů mají na svědomí farmáři, aby získali zemědělskou půdu.
Technika takzvaného žďáření, při které se část lesů nebo luk vypaluje, aby se získala půda pro zemědělské využití, má mnoho výhod i nevýhod. Pro místní se jedná o nejlevnější způsob, jak část země zbavit porostu, vzniklý popel navíc půdě dodává živiny. Ekologové ale varují, že žďáření přispívá k odlesňování, erozi půdy a ztrátě biodiverzity. Ohně zapalují zemědělci především z malých a chudších komunit, bude proto těžké je přesvědčit, aby tuto staletí používanou techniku přestali užívat.
Ačkoliv jsou požáry v Kongu a Angole rozsáhlé, podle McCleana a NASA nic nenasvědčuje tomu, že by jich bylo výrazně víc než v předchozích letech, jako je tomu například v Brazílii.
