Hlavní obsah

Úzkosti z návratu do školy? Nezlehčujte to, radí rodičům odborníci

Foto: Shutterstock.com

Těšit se po prázdninách do školy? Netýká se to zdaleka všech. (ilustrační snímek)

Po dlouhém období distančního vyučování je blížící se fyzický návrat do škol pro část dětí velmi složitý – trpí úzkostmi, nechutenstvím i sebepoškozováním.

Článek

Obavy z návratu do škol jsou u dětí výraznější, než tomu bylo v dobách před covidem, a zároveň mohou mít daleko závažnější projevy. Upozorňuje na to část oslovených odborníků, kteří se zabývají psychologickou krizovou pomocí pro nezletilé.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

„Začínají nám chodit děti a dospívající, kteří se obávají po tak dlouhé době bez pravidelného režimu návratu do školy, a také ti, kterým distanční výuka vyhovovala,“ popisuje Kateřina Siveková, ředitelka centra Modré dveře, psychoterapeutka a rodinná terapeutka.

„Začátek školního roku bývá spojený s obavami. Dříve to bylo spojeno s tím, že třeba děti, které zažily během roku šikanu, měly obavy se vrátit. Nyní je to náročnější v tom, že podstatnou část školního roku děti ve třídě nebyly,“ říká Regina Jandová, mluvčí Linky bezpečí, s tím, že děti mají obavy ohledně toho, co se bude ve škole dít, a například i z písemek, které mají ověřit, co se zvládli v minulém školním roce naučit.

Nejde jen o šikanu

Oslovení odborníci také upozorňují, že děti, které mají s návratem do školy problémy, nelze příliš škatulkovat: nejde jen o děti, které zažily různé formy šikany, nebo introvertněji založené děti, ale i o ty, které se obávají zmíněných písemek a zkoušek nebo jim výuka z domova z různých dalších důvodů více vyhovovala.

Linky pomoci pro děti a rodiče

Linka bezpečí – pro děti, mládež a studující do 26 let

116 111

Rodičovská linka

606 021 021

Linka důvěry Dětského krizového centra

241 484 149, 777 715 215

Modrá linka

608 902 410, 731 197 477

Linka první psychické pomoci

116 123

„Zkuste si představit, že jste nemocný týden a vracíte se do práce. A pokuste si představit návrat do práce po roce… cítíte nejistotu, odvykl jste rutině, možná jste i trochu zlenivěl, ztratil kontakt s tím, co se nyní děje, odvykl jste kolegům,“ snaží se přiblížit pocity dětí ředitelka terapeutického centra a dodává, že stále jde o děti, které se ve svých pocitech často nevyznají a neumějí s nimi pracovat.

Ředitelka organizace Cestou necestou, která pomáhá ohroženým dětem, Irena Ondrušová pak mluví o tom, že děti s úzkostmi se začaly objevovat už během května. „Rozhodně jsme zaznamenali úzkosti na jaře, když se děti vracely do školních lavic. Nový školní rok ještě nemůžu hodnotit, to se ukáže až v průběhu září,“ líčí Irena Ondrušová.

Naopak ředitelka Modré linky Hana Regnerová mluví o tom, že zaznamenali děti s úzkostmi i během léta a dává to do souvislosti spíše s atmosférou covidového období a s tím spojenými omezeními. „Přes prázdniny se objevovaly takové kontakty, ne že by to ale bylo přímo spojené se školou,“ říká Hana Regnerová.

Problém je sebepoškozování

Podle oslovených odborníků z krizových center napříč Českem se mezi dětmi objevuje trend, kdy se problémy snaží řešit sebepoškozováním. Mimo jiné právě i nejistotu z návratu do školy.

Právě sebepoškozování je pak jedním z už extrémních signálů, že je potřeba vyhledat profesionální pomoc. „Pokud dítě či dospívající přemýšlí o konci svého života, když se sebepoškozuje, začne zneužívat návykové látky, má dlouhodobé nechutenství či se objeví porucha příjmu potravy, když se izoluje od druhých, pokud se objevily potíže se spánkem, když začne být velmi podrážděné…a určitě, když se s dítětem něco děje, co dítě samo nebo rodič vyhodnotí jako neobvyklé a nepříznivé,“ vypočítává Kateřina Siveková z terapeutického centra Modré dveře, kdy je dobré zvážit psychologickou pomoc nebo kontaktovat krizové centrum.

Lucie Zelenková, sociální pracovnice z Linky bezpečí, navazuje radou nezlehčovat trápení dítěte, které se může dospělému zdát banální, a všímat si situací, kdy chce dítě s rodičem mluvit, případně mu k tomu i nabízet prostor a nenechat se odbýt odpověďmi typu, že se „nic neděje“.

„Zároveň respektovat i hranice, kam nás dítě teď nepustí. Nabízet mu pomoc, když bude chtít, ale netlačit na něj, ať nám hned všechno řekne,“ dodává Lucie Zelenková.

Linka bezpečí letos ve svých kontaktech s dětmi přes telefon, ale i chat či emaily obecně nejčastěji setkává s psychickými potížemi u dětí. Představují obsah 27 procent kontaktů na linku, loni 25 procent. Podle statistik jde ovšem o dlouhodobější trend, který se nevztahuje jen na období covidu.

Podrobněji je ale patrné, že děti mají letos problém s učivem nebo zkouškami: loni v srpnu zaznamenala třeba Linka bezpečí na toto téma pět kontaktů, letos za neukončený měsíc už 10. Strach ze zkoušek se v kontaktech Linky bezpečí objevil 11krát v loňském srpnu, letos už 18krát. Problémy se školním kolektivem naopak poklesly z loňských 16 kontaktů na letošní čtyři.

Doporučované