Článek
„S teorií, že rituály pomáhají lidem získat pocit, že mohou ovlivnit obtížně kontrolovatelné události, přišel už před více než sto lety antropolog Bronislaw Malinowski. Religionistům z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se teď podařilo tuto teorii ověřit experimentálně. U členů hinduistické komunity na ostrově Mauricius zjistili, že jim modlitby a ochranné rituály v chrámu pomáhají rychleji zvládnout úzkost,“ uvedla Ema Wiesnerová z brněnské univerzity.
Do výzkumu přizvali výzkumníci 75 žen z komunity Maráthů uctívajících boha Ganéšu, které pravidelně navštěvují tamní chrám. Nejprve u nich vyvolali úzkost a pak sledovali, jak se s ní vypořádají.
Odborníci z laboratoře Levyna dlouhodobě zkoumají funkce rituálního chování, a to jak v přísně kontrolovaných laboratorních podmínkách v Brně na Masarykově univerzitě, tak v přirozeném prostředí různých komunit ve světě. „Rituály lze nalézt v každé lidské společnosti, současné i minulé, a jejich všudypřítomnost neustále motivuje sociální vědce hledat uspokojivé vysvětlení pro jejich rozšířenost,“ dodala Ema Wiesnerová.
Religionista Martin Lang a výzkumná asistentka Manesha Soonea v mauricijském chrámu při přípravě experimentu.
„Podle Malinowského pociťují lidé díky rituálům alespoň částečnou kontrolu nad nejistou budoucností, a zbavují se tak nepříjemné úzkosti vyvolané nekontrolovatelnými hrozbami. Před námi však nikdo přímo tuto hypotézu experimentálně neověřoval,“ uvedl Martin Lang, který společně s Janem Krátkým vedl výzkum aktuálně publikovaný v prestižním časopisu Philosophical Transactions of Royal Society B.
Brněnští vědci si pro experiment zvolili hinduistickou komunitu na ostrově Mauricius, kde dlouhodobě pracují. „Ostrov má dlouhou historii přistěhovalectví, řada místních tam přišla z Indie, my jsme si pro tento výzkum vybrali komunitu Maráthů, kteří uctívají boha Ganéšu,“ podotkl Lang. Do výzkumu přizvali 75 žen z dané komunity, které pravidelně navštěvují tamní chrám. Výzkumníci u nich nejprve vyvolali úzkost a pak sledovali, jak se s ní vypořádají, pokud budou mít možnost se modlit nebo jen tiše sedět v prázdné místnosti.
Religionisté ve svých laboratorních experimentech standardně využívají pro navození úzkostných stavů veřejný projev, kdy dají lidem za úkol připravit si v krátkém čase prezentaci, kterou pak musí přednést před porotou.
Brněnští vědci si pro experiment zvolili hinduistickou komunitu na ostrově Mauricius, kde dlouhodobě pracují. Na snímku výzkumná asistentka Manesha Soonea.
„Už jen myšlenka na prezentování je pro většinu lidí stresující faktor. Na Mauriciu jsme ale tuto psychologickou metodu po konzultaci s místními spolupracovníky upravili, protože pro ně není taková situace běžná a mohla by to pro ně být příliš velká zátěž nebo by to dobře nefungovalo,“ popsal Lang experiment. „Určili jsme jim proto konkrétní téma prezentace, a to devastující povodně, které se na Mauricius periodicky vracejí a ohrožují místní obyvatele. Ženy měly za úkol připravit si projev o tom, jak se chránit před povodněmi s tím, že ho nahrajeme a pak pustíme odborníkům, kteří jejich projev budou hodnotit.“
Za pomoci dotazníků i měření srdečního tepu pak vědci zjišťovali míru vyvolané úzkosti. „Přivedli jsme je k tomu, že museli myslet na konkrétní hrozbu, což u nich vyvolalo úzkost, která se dá kromě subjektivních pocitů měřit i pomocí fyziologických reakcí. Ty zase zvyšují úzkost a nutí člověka vracet se k myšlenkám na dané ohrožení. Úzkost se tedy vyvíjí v jakési smyčce,“ podotkl religionista.
Jedna část účastnic výzkumu poté seděla v prázdné místnosti a druhá část se modlila v místním chrámu. „Zatímco u obou skupin se projevila zvýšená úzkost po první části experimentu – jak subjektivně pociťovaná, tak fyziologická úzkost mnohem rychleji opadly u lidí, kteří se mohli pomodlit v místním chrámu, a to zvláště v případech, kdy přímo prováděli ochranné rituály. Naše výsledky tak přinášejí nový pohled na klasickou antropologickou teorii a pomáhají porozumět tomu, proč lidé v těžkých chvílích sahají po rituálech jako ochranném prostředku. Díky nim totiž znovu získávají pocit kontroly a zbavují se nepříjemného pocitu úzkosti z nekontrolovatelných hrozeb,“ podotkl Lang.
S kolegy by se rád věnoval dalšímu výzkumu v této oblasti. A to nejlépe dlouhodobě. Buď na Mauriciu, nebo ve střední Evropě by chtěli religionisté z Masarykovy univerzity zkoumat skupinu asi sto lidí, u nichž by po dobu zhruba dvou let sledovali, jak situace vyvolávající úzkost přirozeně přicházejí, jak a jestli na ně lidé reagují za pomoci rituálů, a zda se třeba kvůli tomu mění i jejich pohled na víru.
