Článek
Odborníci z McMaster University v Kanadě došli k závěru, že podávání nízkých dávek antibiotik myším má za následek dlouhodobé změny chování narozených mláďat.
Vědci zkoumali dvanáct březích myší. Pět z nich pilo pouze čistou vodu, čtyřem podávali badatelé vodu s obsahem penicilinu a tři myši pily vodu s penicilinem a vodu s probiotiky.
Z celkem 72 mláďat pak na tom byla nejhůře ta, která dostávala pouze vody s antibiotiky. Tato mláďata vykazovala známky úzkosti a zhoršeného sociálního chování. Objevily se u nich také známky agrese. Podle vědců to tedy znamená jisté riziko u člověka, že užívání antibiotik v těhotenství může narušit vývoj dítěte.
Možné dlouhodobé nepříznivé účinky jsou podle jednoho z vědců Johna Bienenstocka nejrizikovější v raném věku. „Podle statistik ze Severní Ameriky sedmdesát procent všech dětí užívalo nejméně dvakrát antibiotika před dosažením dvou let,” dodává Bienenstock.
Odborníci potvrdili, že škodlivým účinkům během léčby antibiotiky se dá vyhnout užíváním takzvaných probiotik. Tyto látky podle nich mohou snížit riziko změn v chování.
Negativní vliv antibiotik na chování je novinka. To, že dlouhodobé užívání antibiotik může být spojeno s celiakií, zánětlivým onemocněním střev, rakovinou tlustého střeva či obezitou, prokázaly už dřívější studie.
