Článek
Opatření proti šíření koronavirové nemoci covid-19 mají různé dopady. Patří mezi ně i to, že se utlumil prodej nelegálních drog. V krizi se obchodníci více zaměřují na zásilkové služby a prodej přes internet, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel policejní Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
Jak se mimořádná opatření proti koronaviru odrazila na drogové scéně v Česku?
Zatím můžeme hovořit jenom o signálech. Určitě nemůžeme tvrdit, že se na tuzemských ilegálních drogových trzích staly nějaké zásadní plošné změny. To nejviditelnější, co nastalo a co signalizují jak nízkoprahové služby, tak kolegové policisté, je ztížení výroby a dostupnosti pervitinu, zvýšení jeho ceny v některých lokalitách a výskyt horší kvality.
Proč se ztížila výroba pervitinu? Rozumím tomu, že se v nouzovém stavu hůře distribuuje, ale proč má krize dopad na výrobu?
Je to tím, že jsou hůře dostupné prekurzory, tedy látky s obsahem pseudoefedrinu, ze kterých se pervitin nejčastěji vyrábí a jež jsou většinou pašovány z Polska. Kvůli omezenému provozu na hranicích je těchto léčiv nedostatek.
Postihla krize také výrobce pervitinu z vietnamské komunity?
Vietnamské kriminální skupiny dominují ve velkých provozech a produkcích, které jsou určeny zejména na vývoz. Co se týká odhadovaných laboratoří na našem území, tam převládají ty menší české s komunitní produkcí do 50 gramů na jeden výrobní cyklus.
Ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
Ale s vývozem pervitinu to asi mají také horší.
Kriminální část vietnamské subkultury má samozřejmě spoustu existenčních a provozních starostí. Případy, které děláme společně se zahraničními kolegy, ukazují, že uzavření hranic je pro ně komplikující. Nejezdí k nim zákazníci z ciziny, je také komplikovanější něco pašovat ven. Dostali se do takového ‚předschengenského‘ stavu.
Jaká je situace u heroinu nebo kokainu, které se do Česka dovážejí?
Co se týká heroinu, máme signály, že je ho významný nedostatek. Týká se to hlavně Prahy, kde je zdaleka nejvíce uživatelů, a pak Jihomoravského a Ústeckého kraje. Máme zprávy, že nedostatek je opravdu cítit. Obvykle se pak přechází na léky s obsahem opiátů, tedy na opioidy z farmaceutické distribuce, bohužel některé i velmi rizikové.
O jak velkém počtu uživatelů se vlastně bavíme?
Střední odhad počtu problémových uživatelů opiátů u nás je zhruba 12 tisíc osob, této velikosti je přizpůsobena i dynamika dovozu. Na něm se podílí hlavně balkánské kriminální skupiny, které spojuje albánská jazyková linka. Dovezené zboží se naředí v několika stupních až do koncové distribuce. Ve výsledku se heroin v pouličním prodeji u nás vyskytuje ve velmi špatné kvalitě.
A kokain?
Tam je rozdíl. O uživatelích heroinu něco víme. Kokain je ale spojen s plně socializovanými uživateli a není s ním spojen aspekt nějaké doprovodné kriminality. O jeho uživatelích tedy tolik nevíme. Jeho užívání bývá spojené s trávením volného času nebo nějakou stimulací v prostředí noční zábavy. Úbytek dostupnosti je ale zřejmý, protože jde také o dovozovou drogu. Může se hrát s nějakými drobnými skladovými zásobami, které mohou v čase docházet. Drogy se ale obecně nejedou na sklad.
Dá se vyjádřit, o kolik drogy za poslední měsíc zdražily?
To by bylo spíš proroctví. Podle toho, co nám ukazují naše případy, u pervitinu zdražily velkoobchodní ceny mezi překupníky v řádu o 200 tisíc korun za kilogram. U jiných drog přesnější informaci nemáme. Je třeba ale říct, že z pohledu lidí, kteří za drogu platí, byl poměrně velký cenový rozptyl i před krizí - u pervitinu to je zhruba od 600 do 1200 korun za kilogram. Samozřejmě jsou také skupiny uživatelů, kteří platí různými protislužbami, ať už je to kradené zboží, sexuální služby nebo něco jiného.
Předpokládám asi správně, že na nedostatek nebo zdražení drog tvrdě doplácejí lidé s těžkým návykem.
Ano, mluvíme o problémových uživatelích, kteří jsou v pokročilé fázi závislosti a aspoň zčásti si vydělávají drogovou kriminalitou. V důsledku nouzového stavu se zvýšily sankce a zároveň ubylo příležitostí, spousta obchodů, kde se dá něco ukrást, je zavřených. Dovedu si představit, že ve velkých aglomeracích jsou na tom tito lidé obdobně jako lidé bez domova.
Využívají se teď více alternativní způsoby distribuce drog?
Stoupá význam zásilkové přepravy. To je linka, která dále běží a více se využívá.
Takže se drogy posílají třeba Českou poštou nebo přes Zásilkovnu?
Jakoukoli spediční společností. Samozřejmě to bývá deklarováno jako nějaké jiné zboží. Jsou to sice malá množství, ale v tak velké frekvenci, že bych to určitě nepodceňoval. Nedávno se například v Británii odhalila velká zásilka kokainu v ochranných prostředcích. Pašeráci vždycky hledají nějakou skulinku, typicky to bývá u rychloobrátkového zboží, mražených ryb nebo tropického ovoce. Díky kontrolním opatřením na hranicích je ale převoz samozřejmě ztížený.
Stoupá také podíl obchodů přes skrytý internet, takzvaný darknet?
Nepochybně stoupá, ale i bez vlivu krize. Tímto způsobem se generuje jiný typ uživatelů, kteří nemusí pro získání drogy vstupovat do nějaké kriminální subkultury. Mohou se stát buď experimentálními uživateli, nebo je to zaujme jako byznys plán a stanou se překupníky.
Dopadla nějak koronavirová krize na fungování trhu s marihuanou?
Nemáme žádná čísla, nabízí se ale úvaha, že by se měl na tuzemském nelegálním trhu projevit spíše její nadbytek. Jsme považováni za poměrně významného vývozce marihuany do okolních zemí a je možné, že produkce, která by se za normálních okolností vyvezla, tu zůstala. Je to ale spekulace.
