Článek
O důvěře, jíž se těší církevní hodnostáři, promluvil ve speciálu TV Seznam iniciátor výzvy Prolomit mlčení Michal Štingl. „Je tu určitá mimořádnost v tom, že v žádné jiné profesi nemá člověk takovou důvěru a nemá tak velkou možnost tu důvěru zneužít. Kde jinde byste svého zaměstnavatele nebo organizaci, u které využíváte nějaké služby, považoval za svatou a měl byste problém někde svědčit o tom, že svatá není?”
I proto je podle něj nezbytné, aby katolická církev zaujala k případům možného sexuálního zneužívání aktivnější postoj.
„V jiných zemích mají zcela odlišný přístup. Představitelé se tam aktivně setkávají s oběťmi, a to i veřejně. Umožňují přístup výzkumníkům do archivů a spolupracují na řešení problému. V Česku tomu tak není. A bez toho se těžko pohneme dopředu,” soudí Štingl.
Své zkušenosti popsala Petra Panská, jedna z obětí. Když se rozhodla jít se svým příběhem na veřejnost, vnímala reakce ze strany církevních představitelů jako vyhýbavé.
Podle Panské má kněz nad obětí jinou moc než například nadřízená osoba v zaměstnání nebo léčitel. „Jeho moc vyplývá ze svátosti svěcení. Ve chvíli, kdy té moci zneužije, získává nad obětí takovou moc a sílu, že se oběť nemůže ubránit, protože ona tu moc nemá. A je jedno, jestli se jedná o dítě nebo o dospělého, protože dospělá oběť v okamžiku zneužití vykazuje chování malého dítěte.”
Církev podle informací Seznamu nyní zřizuje kontaktní linku, na kterou by se oběti mohly obracet. Panská si ovšem myslí, že se oběti na linku obracet nebudou. „Když oběti viděly, jakým způsobem představitelé katolické církve – biskupové, kardinál Duka – přistupovali k fenoménu sexuálního obtěžování, nebudou po tom všem důvěřovat, že se z těch samých lidí najednou stali jiní lidé, kteří chtějí jejich problémy řešit,” myslí si.
Zde si můžete pustit celý pořad Zvláštní vyšetřování: Mlčení biskupů
Panská v rozhovoru potvrdila, že odvysílání reportáže o sexuálních deliktech v církvi se jí ozvaly další dvě oběti. Podle Panské jsou ale obětí desítky, možná stovky. Odvolává se přitom na bývalého církevního soudce Jana Rozka nebo soudkyni Martinu Winterovou z plzeňské diecéze. „Neznamená to, že by byly stovky pachatelů, ale třeba několik desítek pachatelů, kteří mají více obětí.”
