Už se lze objednat? Může vakcína změnit DNA? Otázky a odpovědi k očkování

O vakcíně mluví odborníci i politici jako o jediné slibné cestě z krize způsobené novým koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví chce proočkovat alespoň 60 až 70 procent populace, přibližně polovina Čechů ale zůstává k vakcíně spíše skeptická.

Větší informační kampaň přitom vláda teprve plánuje. Odpovědi ohledně aktuálního stavu očkovací strategie i nejnovějších poznatků jsme pro vás shrnuli na následujících řádcích.

Kolik dávek vakcíny nyní Česko má a kdo se očkuje?

Očkování se u nás rozběhlo podobně jako ve většině států Evropské unie 27. prosince. Prvních 9750 dávek vakcíny Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech se rozdělilo mezi nemocnice v Praze, na jižní Moravě a v Moravskoslezském kraji. Za první dva dny vakcínu dostalo zhruba 3100 lidí, tedy asi 0,3 promile obyvatel. Většina látky z první dodávky už je nyní vypotřebovaná.

Druhá várka vakcíny Comirnaty do Česka dorazila 30. prosince, naočkovat z ní bude možné až 23 400 lidí, podle mluvčího společnosti Pfizer Tomáše Sazimy zamířila dodávka do 20 krajských očkovacích center. Nemocnice tak začaly ve větším očkovat své zdravotníky. Další dodávky se očekávají 7. ledna a pak v týdenních intervalech.

Česká strategie nicméně počítá s tím, že už v lednu bude dostupná i vakcína od společnosti Moderna, kterou má Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schvalovat 6. ledna. V lednu by tak vakcínou od firem Pfizer a BioNTech mělo být očkováno asi 139 000 Čechů a od firmy Moderna asi 40 000. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude Česko celkově mít vakcíny pro 8,95 milionu lidí.

Kdy přijde řada na mě a kde se objednat?

Přednost v očkování před běžnou populací mají podle očkovací strategie zdravotníci v nemocnicích, hospitalizovaní senioři, lékaři nebo lidé v domovech pro seniory. Mezi prioritními skupinami pro očkování budou také všichni učitelé, i ti z mateřských a speciálních škol.

Detailní plán vakcinace a metodické pokyny pro očkovací místa se ale teprve připravují. Ministerstvo zdravotnictví a řídící tým Chytré karantény ho spolu s kraji chce dokončit 5. ledna.

Registrační a rezervační systém, přes který se na očkování bude moci objednat veřejnost, má být spuštěn v polovině ledna. Podle dřívějších informací bude třeba přihlásit se na očkování přes internet. Jestli bude možná i jiná forma, zatím není jasné.

„Očkovací plán je připravený tak, abychom očkovali co nejrychleji. Nechceme mít přece vakcíny v mrazácích,“ napsal tento týden tým Chytré karantény. Rezervační systém by měl podle dřívějších informací sám vyhodnotit, jestli je přihlášený senior nebo vážně chronicky nemocný a přiřadit mu prioritu.

Jak je to s počtem dávek z jedné ampule?

Očkovací schéma je dvoudávkové, po první aplikaci vakcíny má následovat za 21 dní ještě druhá dávka.

V posledních dnech se hodně diskutovalo o tom, kolik lidí vlastně může být z jedné ampule látky naočkováno. Německá firma BioNTech požádala o povolení k aplikaci šesti dávek očkovací látky proti covidu-19 z jedné ampule. Unijní léková agentura zatím schválila použití pěti dávek na ampuli, ale například nemocnice v České republice mohou už od středy díky rozhodnutí českého Ministerstva zdravotnictví očkovat z jedné ampule vakcíny od firem Pfizer a BioNTech šest lidí namísto pěti.

„Za přísného dodržení objemu jednotlivých dávek lze použít obsah jedné vícedávkové injekční lahvičky až pro šest pacientů, a to v případě, kdy objem očkovací látky v jedné lahvičce umožní odebrání nezbytného objemu jednotlivých dávek pro každou z aplikací,“ píše se v rozhodnutí zveřejněném na webu ministerstva, které je platné do konce března.

Využívat až šest dávek vakcíny po 0,3 mililitru z jedné ampule už umožňují kromě Česka také úřady v USA, Británii nebo Švýcarsku.

Je očkování odolné vůči mutacím viru?

Téma se diskutuje především v souvislosti s mutací nového koronaviru, která se nedávno objevila na jihu Anglie. Daná varianta koronaviru, označovaná i jako B.1.1.7, se v posledních týdnech rozšířila po celé Británii a v dalších evropských zemích, ale také v Austrálii, Kanadě nebo Japonsku. Podle britských vědců se může šířit výrazně snadněji než předchozí varianty, dosavadní poznatky ale zároveň nenasvědčují tomu, že by způsobovala vážnější průběh covidu-19.

Pokud jde o účinnost vakcíny, neměla by mutace viru hrát roli. „V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním vakcínou Comirnaty neměla chránit proti této mutaci. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy,“ upozornil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Mutace viru, čili změna jeho genetické informace, je běžná pro všechny druhy virů a probíhá přirozeně. „Dosud zjištěné změny v nové variantě koronaviru nejsou tak zásadní, aby unikaly adaptivní imunitní odpovědi jedince očkovaného aktuálními vakcínami proti covidu-19 a ohrožovaly jej onemocněním navzdory očkování,“ uvedl pro Seznam Zprávy virolog Libor Grubhoffer.

„Výhodou vakcíny je, že stimuluje imunitní systém očkovaného jedince k tvorbě protilátek se širokým spektrem vazebných specificit namířených proti velkému počtu povrchových znaků (antigenních míst) na výběžkovém (spike) glykoproteinu S koronaviru. Jedna nebo několik málo mutací ve struktuře tohoto povrchového výběžku neumožní takové variantě uniknout úspěšnému útoku protilátek očkovaného (výběžkovým glykoproteinem S imunizovaného) jedince,“ dodal.

Jak vakcína Comirnaty vlastně funguje?

Úkolem vakcíny je připravit organismus k tomu, aby se sám dokázal onemocnění covid-19 bránit.

Látka obsahuje molekulu označovanou jako mRNA (messenger RNA), která nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu. Tento protein se nachází na povrchu SARS-CoV-2 a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.

„Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu,“ vysvětluje SÚKL.

Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém virus rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Zmiňovaná mRNA z vakcíny v těle nezůstane, krátce po očkování se rozloží.

Nemůže mi vakcína uškodit, když už jsem covid-19 prodělal?

Někteří lidé se domnívají, že se nemusí nechat očkovat, protože covid-19 v minulosti prodělali. Ministerstvo zdravotnictví ale upozorňuje, že takzvaná postinfekční imunita není dlouhodobou ochranou - jsou zaznamenány i výjimečné případy, kdy lidé onemocněli dvakrát po sobě s odstupem jednoho nebo dvou měsíců. Očkovací látka má naopak vytvářet vyšší hladiny protilátek a buněčnou imunitu.

Klinické studie byly prováděny i na lidech, kteří sami covid-19 prodělali, a výzkumníci u nich nezaznamenali žádné mimořádné vedlejší účinky.

Může vakcína změnit mou DNA?

Nemůže. Zmiňovaná nukleová kyselina mRNA ve vakcíně dá pouze pokyn našim buňkám vytvářet si bílkoviny, které se běžně nacházejí na povrchu koronaviru. Tyto bílkoviny nejsou infekční, ale stimulují lidský adaptivní imunitní systém - ten naučí tělo tyto bílkoviny identifikovat a zničit, čímž chrání před onemocněním.

Vše se zároveň odehrává v cytoplazmě a nikoliv v buněčném jádře, které obsahuje DNA.

SÚKL upozorňuje, že se RNA molekuly v našich buňkách vyskytují běžně, a to v obrovském množství. Například viry rýmy jsou také RNA viry a také proniknou do buňky, kde se množí, DNA přitom nemění.

Jak je to s nežádoucími účinky a rizikem alergií?

Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek, může i vakcína způsobit nežádoucí účinky. Podle klinických studií se některé objevují velmi často - třeba bolest v místě vpichu injekce hlásilo přes 80 procent lidí. Mezi mírné a krátkodobé nežádoucí účinky, které se objevují často, patří i únava, oznámilo ji asi 60 procent očkovaných. Polovina lidí si stěžovala na bolest hlavy. Někteří pocítili bolest svalů či kloubů. Víc než 10 procent očkovaných mělo horečku a otok v místě injekce.

V ojedinělých případech může po podání vakcíny nastat těžší alergická reakce - svědění, vyrážka, otoky, ale i náhlá dušnost nebo pocit na omdlení. Taková reakce nastane během krátké chvíle po očkování, nejčastěji do 15 minut. Právě proto musí očkovaný člověk zůstat bezprostředně po aplikaci v čekárně u lékaře, který může případnou reakci rychle zastavit.

Mohou být očkovány i těhotné ženy nebo děti?

Očkování pro děti bude mít za vakcínami pro dospělé zpoždění, a to nejen v Česku, ale po celém světě. Podle nedávno zveřejněného článku New York Times nemusí začít ani před začátkem příštího školního roku. Důvod je prostý – nyní vytvářené studie se primárně soustředí na dospělé.

V případě Comirnaty se aplikace obecně nedoporučuje dětem do 16 let.

Pokud jde o vakcinaci během těhotenství, dosavadní studie neprokázaly žádné nepříznivé účinky. Údaje jsou v tomto ohledu ale zatím poměrně omezené. „Rozhodnutí o tom, zda vakcínu aplikovat těhotným a kojícím ženám, je třeba učinit po důkladné konzultaci s lékařem, který zváží možné přínosy a rizika,“ doporučuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Kdy se u nás začne očkovat vakcínou od firmy AstraZeneca?

Vakcína, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca, je dalším slibným kandidátem pro očkování širší populace. Na rozdíl od Comirnaty navíc nemusí být skladována v extrémním mrazu minus 80 stupňů, ale stačí jí ledničková teplota, logistika je tak jednodušší.

Jako první na světě vakcínu schválila Velká Británie, která ji chce nasadit už příští týden. Česko si ale ještě počká.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že potřebuje další údaje pro podmínečnou registraci vakcíny. Poslední sadu dat EMA dostala od výrobce 21. prosince, další očekává v prvním čtvrtletí roku 2021. Také v USA se ke schválení ještě neschyluje, zatím se počítá s termínem na začátku dubna. Americké úřady čekají na údaje z dalších klinických testů, výrobce podle nich musí lépe prokázat například účinnost vakcíny u starších osob.