Článek
Jovenel Moise nebyl oblíbený prezident, mnoho Haiťanů si přálo, aby z funkce odstoupil. Vražda ale překvapila i jeho nejzarytější kritiky. Karibský národ se už nějakou dobu potýká s terorem ozbrojených gangů, stále rostoucí chudobou a ekonomickým propadem. Moise byl podle mnohých jednou z příčin krize i stoupajícího autoritářství v zemi.
Vražda prezidenta Moiseho
Ve středu krátce po půlnoci komando zastřelilo haitského prezidenta Jovenela Moiseho a také těžce zranilo jeho manželku Martine. Ta je nyní v nemocnici v americkém městě Miami a není v ohrožení života. Třiapadesátiletý Moise byl v úřadu od února 2017.
Po smrti prezidenta se funkce ujal Claude Joseph, prozatímní premiér. Jeho působení ale mělo zanedlouho skončit, prezident Moise stihl pověřit nového premiéra Ariela Henryho, který měl být oficiálně uveden do funkce ve středu, tedy jen několik hodin poté, co došlo k vraždě. Henry se ale podle agentury AP přesto považuje za premiéra a skládá novou vládu.
Navíc v zemi víceméně platí dvě různé ústavy. Verze z roku 1987 říká, že vedení země přebírá nejstarší soudce Nejvyššího soudu, ten však nedávno zemřel na covid-19. Doplněná ústava z roku 2012 říká, že v této situaci má zemi vést rada složená z ministrů v čele s premiérem.
V aktuálním případě by měl podle novější verze ústavy hlasovat o novém prezidentovi parlament, ten však není ustanoven. Dokument z roku 2012 navíc není přeložený do kreolštiny, je pouze ve francouzštině. Podle odborníků, které oslovily The New York Times, tak na Haiti opravdu platí dvě ústavy. A tedy není vůbec jasné, jaký scénář je legitimní.
„Nemáme parlament, máme dysfunkční senát. Hlava Nejvyššího soudu právě zemřela. Jovenel Moise byl vlastně poslední legitimní silou v zemi,“ říká pro NYT rektor univerzity Quisqeya v hlavním městě Port-au-Prince Jacky Lumarque.
Nefunkční aparát je ale důsledkem vlády zavražděného Moiseho. Politická krize se totiž v zemi začala vyostřovat ve chvíli, kdy Moise na začátku února odmítl odejít z funkce prezidenta po pěti letech od odchodu jeho předchůdce. Moise tvrdil, že se jeho pětiletý mandát počítá až od doby, kdy oficiálně převzal úřad, to bylo až rok poté.
Na začátku roku 2020 Moise až na deset senátorů rozpustil senát. Docílil toho vlastně stejným principem, podle kterého měl prezident skončit v prezidentském křesle letos v únoru, tedy že senátu podle něj skončil mandát.
Za Moiseho vlády v zemi výrazně vzrostla kriminalita. Jeho oponenti ho dokonce osočovali z podpory gangů a teroristických skupin, nebo minimálně z toho, že nad nimi nemá žádnou kontrolu. Podle dat sebraných časopisem The Economist na Haiti minulý rok došlo k třikrát více únosům než předešlý rok.
Podobně nejasné jsou zatím i motivy, které mohly za vraždou Jovenela Moiseho být. Přímí pachatelé byli podle haitské policie nájemní komando. Čtyři z nich policie zastřelila, dva zatkla, skupina je ale širší. Podle Clauda Josepha útočníci mluvili španělsky a anglicky.
Koloniální i postkoloniální vlivy
Zahraniční reakce na vraždu haitského prezidenta na sebe nenechaly dlouho čekat. I v nich ale hraje roli letitá historie. Specifický vztah má Haiti zejména se Spojenými státy americkými a Francií. USA má na karibský stát velký vliv, finančně mu pomáhaly po ničivém zemětřesení v roce 2010, spojuje je i koloniální historie z let 1915 až 1934.
V průběhu dvacátého století si ale Haiťané prošli mnoha fázemi různých autoritářských politiků. Například na konci padesátých let minulého století nastolil diktaturu Francois Duvalier alias Papa Doc, který se těšil podpoře Spojených států. Duvalierova vláda zapříčinila desítky tisíc mrtvých a víceméně rozpad hospodářství.
We are shocked and saddened to hear of the horrific assassination of President Jovenel Moïse and the attack on First Lady Martine Moïse of Haiti. We condemn this heinous act — and stand ready to assist as we continue to work for a safe and secure Haiti.
— President Biden (@POTUS) July 7, 2021
Americký prezident Joe Biden na vraždu prezidenta reagoval hned ve středu slovy, že „je v šoku a zarmoucený“. Ministr zahraničí Anthony Blinken zaslal oficiální kondolenci.
Koloniální dějiny Haiti sdílí s Francií, která zejména v osmnáctém století z území ekonomicky výrazně těžila. Přestože si v roce 1804 Haiťané vydobyli nezávislost, francouzština se v zemi drží do dnes. Francouzský prezident ale Haiti navštívil poprvé až v roce 2010. Nynější ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian řekl, že je v šoku z vraždy prezidenta Moiseho a vyzývá celou haitskou politickou scénu „ke klidu a rozvážnosti“.
Z chaosu a nejasné politické situace ale má strach zejména sousední Dominikánská republika. S Haiti ji dělí čtyři sta kilometrů dlouhá hranice na ostrově Hispaniola. Dominikánci se rozhodli po událostech hraniční přechody uzavřít a posílili policejní hlídky v jejich okolí.
