Článek
„Každé kvalitní současné umění by mělo být aktivistické ve smyslu toho, že by mělo veřejnost vtahovat do dění,“ říká umělec a člen skupiny Ztohoven Roman Týc. Muž, který stál a podílel se na řadě uměleckých projektů, které vyvolaly řadu emocí – červené trenýrky na Hradě, výbuch atomového hřibu ve vysílání televize, výměna panáčků na semaforu i Morální reforma.
V rozhovoru s Jankem Rubešem Týc mluví nejen o tom, proč nemluví s politiky.
„Politiky vnímám jako lidi, kteří jsou z větší části prospěcháři. Věřil bych, že z dvaceti tisíc politiků je osmnáct tisíc prospěchářů. Založili jsme Paralelní Polis a zabýváme se tím, jestli je možné dnes provozovat neziskovou činnost bez státu. Snažíme se vést své vlastní okolí, aby uvažovalo nad trvale udržitelnými projekty, které jsou state free. Drtivá většina umělců dnes počítá s grantovou podporou a stát se naučil ty umělce po třiceti letech znovu regulovat a držet je v mantinelech. To považujeme za nešťastné,“ tvrdí.
Došlo také na červené trenýrky nad Hradem i na to, jak ho v životě ovlivňoval skauting.
„Mým cílem nebylo představit si změnu režimu. Pro mě bylo důležité, aby se restartoval skauting. Fatálně jsem to prožíval. Přišlo mi neuvěřitelné, že něco tak čistého (skauting) může režim zakazovat. Vedle toho člověk prožívá klasické tradice a jedna z těch tradic je hlídat si vlajku,“ říká o demonstracích v roce 1989.
„Od šestnácti let jsme to plánovali a snažili se to načasovat. Byli bychom schopní sundat vlajku i za prezidenta Havla. Nás navíc nikdo o standartu nepožádal a nikdo nám neřekl, jestli bychom ji vrátili,“ popisuje Týc v rozhovoru.
V druhé části našeho pořadu jsme přivítali šéfa Skautského institutu Miloše Říhu a a skautskou vedoucí Ivanu Trummovou.
Druhá část pořadu V centru ze skautského tábora Obrok. Video: Seznam Zprávy
„Chtěli jsme vytvořit skautskou platformu, která bude pojítkem mezi skautskou komunitou a veřejností. Skautingem prošlo 600 až 700 tisíc žijících lidí a zajímalo nás, jakou životní zkušenost tihle lidé mají. Říkali jsme si, že by bylo skvělé tuhle zkušenost sdílet,“ říká šéf Skautského institutu Miloš Říha.
„Rolí skautů v současné společnosti může být vytvářet nějaký druh veřejného prostoru, kde se lidé mohou potkávat a diskutovat nad zajímavými tématy, která jsou nosná. Žijeme ve světe, který se mění velmi rychle a lidé nejsou schopni se na to adaptovat. Skauting by na to jako myšlenkové hnutí měl umět reagovat “ popisuje úlohu dnešního skautského hnutí a Skautského institutu Miloš Říha.
Proč nosí šátek? Jaké je hlavní poselství skautů v současné české společnosti? Podívejte se na rozhovory z pořadu V centru.
