Článek
„Už nesymbolizujete naději, odvahu a neutichající boj za lidská práva,“ napsal v dopise, který odebrání titulu odůvodňoval, generální tajemník Amnesty International Kumi Naidoo. Podle něj je popírání skutečnosti ze strany Su Ťij důkazem, že pro Rohingy nelze očekávat zlepšení životních podmínek.
Mezinárodní společenství od představitelky barmských hinduistů Su Ťij očekávala, že jakožto bývalá disidentka a bojovnice za lidská práva, která za vojenské diktatury ve své domovině strávila dlouhá léta v domácím vězení, vystoupí na podporu muslimské menšiny.
Kvůli násilnostem páchaným myanmarskou armádou ze země uteklo na 700 tisíc Rohingů. Organizace spojených národů o událostech v asijské zemi hovoří jako o vojenských zločinech, a dokonce také jako o genocidě.
Su Ťij tak ale nikdy neučinila. Naopak několikrát veřejně postup armády podpořila. „Myslím si, že hovořit o etnických čistkách je příliš silné označení toho, co se skutečně děje,“ řekla v roce 2017 britské BBC. Podle vyšetřovatelů OSN držitelka Nobelovy ceny míru přímou vinu na násilnostech nenese. Jednoznačně ale podle nich selhala jako morální autorita, která měla moc vyvražďování pomoct zastavit.
Třiasedmdesátiletá Aun Schan Su Ťij obdržela titul Velvyslankyně svědomí v roce 2009, kdy žila v domácím vězení. Před ní si lidskoprávní ocenění, které se považuje v oboru za nejprestižnější, odnesl například Nelson Mandela nebo Václav Havel. Bývalý český prezident byl jeho vůbec prvním držitelem.
