Článek
Za malým okénkem do covidária leží deset pacientů, mezi nimiž se míhají postavy zahalené ve skafandrech. Scéna, kterou už místní zdravotníci nechtěli znovu zažít, se stala skutečností před pár týdny, kdy se nemocnice znovu začala plnit covidovými a většinou neočkovanými pacienty.
„Teď nám zrovna jeden pán říkal: Byl jsem blbej, myslel jsem si, že se mě to týkat nebude, teď toho lituju. Další dva ale tvrdili, že by se očkovat stejně nenechali. Jeden z nich zemřel minulý víkend a druhý musel jít na ECMO. Ani nevím, jak to s ním nakonec dopadlo. Ty příběhy ze začátku sledujete, ale potom už je toho tolik, že to nestíháte. A vlastně vás již nebaví ty ‚pseudodůvody‘ daného pacienta poslouchat, protože si poté uvědomíte, jak je zbytečné, že tady je on i my,“ říká docent Lukáš Zlatohlávek z III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jeho oddělení kvůli páté vlně opět funguje jako covidárium.
Matematika covidové pandemie je neúprosná. V nemocnicích po celém Česku leží skoro 4 000 pacientů. Zároveň přes víkend přibylo přes 14 tisíc pozitivně diagnostikovaných a část z nich se během následujících dvou týdnů začne dusit natolik, že skončí na nemocničním lůžku a zdravotníci budou pomocí množství léčiv bojovat o jejich životy.
Zdravotní sestry i lékaři popisují, že je péče o covidové pacienty nyní náročnější než dříve. Varianta delta způsobuje agresivnější průběh nemoci.
Ačkoliv jsou kulisy páté vlny covidu v tomto ohledu podobné těm předchozím, personál připouští, že se toho také hodně změnilo.
„Asi 80 procent pacientů tvoří neočkovaní a 20 procent očkovaní, kteří jsou ale zároveň hodně staří. Jsou to třeba ty 80leté dámy, které dostaly první dávku na jaře. Ale ty vystačí s kyslíkovými brýlemi a nepotřebují víc. Mnohem komplikovanější bývají ti neočkovaní, často mladší ročníky,“ popisuje lékař. Potvrzuje přitom zkušenost řady dalších zdravotníků s variantou delta – je agresivnější a způsobuje těžší průběhy nemoci.
„A přitom jsme se medicínsky mnohem dále posunuli oproti loňskému roku, máme nové léky, terapeutické možnosti. Kolikrát tady leží i docela mladí lidé, třeba 70. ročníky. Přijdou, tři dny se drží, potom se bortí, končí na ECMO,“ dodává lékař.
Co je to ECMO?
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) neboli mimotělní podpora života. Jde o metodu využívanou v intenzivní medicíně, která umožňuje dočasně nahradit funkci plic a srdce. Jedná se o systém podobný mimotělnímu oběhu, kdy pomocí jednoho katétru je ze žilního systému odebírána krev, která je následně hnána přes oxygenátor a pumpována zpět do těla do žilního nebo arteriálního systému cestou druhého katétru.
Není to ale jen samotný koronavirus, který během pár měsíců zmutoval do bezohlednější podoby. Zdravotníci vnímají rozdíly i v přístupu, se kterým se u pacientů setkávali dříve a na který naráží nyní.
„Moje holky tu situaci zvládají naprosto bravurně, i když už jsou dost fyzicky i psychicky vyčerpané. Bohužel mám ale pocit, že dřív pacienti bývali pokornější a vážili si naší práce. Slovíčka ‚prosím‘ a ‚děkuju‘ se úplně vytratila, a když nám někdo poděkuje nebo poprosí, tak to je jako balzám na duši. Slyšíme to strašně málo,“ přiznává s lehkým smutkem v hlase staniční sestra Simona Johnová.
Šichta na covidáriu je přitom mnohem náročnější než běžná práce. Sestry si během jedné směny navléknou a svléknou všechny součásti ochranného oděvu i víc než desetkrát. Jindy musí v neprodyšném obleku pracovat i několik hodin. „Když odtud odchází, jsou úplně zpocené a vyčerpané,“ dodává zdravotní sestra.
„Měli by to vidět“
Ministerstvo zdravotnictví se před několika dny rozhodlo na situaci v nemocnicích upozornit pomocí takzvané brutální kampaně. Přes záběry z reálných covidových jednotek chce lidi znovu přimět k tomu, aby se nechali vakcinovat.
Podle lékaře Zlatohlávka je takový přístup při současné situaci namístě. „Jen ať to vidí. Někteří si asi myslí, že tu máme prázdné postele nebo že se staráme o figuríny…,“ dodává a neskrývá rozhořčení.
„Zejména některé komentáře mě iritují, především od takzvaně samozvaných odborníků, kteří problematice absolutně nerozumí. To je jako kdybych já komentoval štěpné reakce jádra,“ reaguje lékař na dopis rektora ČVUT ministrovi zdravotnictví, ve kterém ho za novou kampaň kritizuje. „O to smutnější je, pokud se jedná o akademické pracovníky či vědce,“ dodává.
Lékař Lukáš Zlatohlávek drží v jedné ruce medikaci, kterou potřebuje jeden hospitalizovaný. Před stavem, jenž vyžaduje várku léčiv, by drtivou většinu pacientů ochránila vakcína.
Zdravotníci se shodují, že jim někdy nad bezohledností ve společnosti zůstává rozum stát. Smířili se s tím, že pátá vlna covidu bude odeznívat nejméně do jara příštího roku a na jejich oddělení se dostane ještě hodně pacientů. Část z nich bohužel navzdory té nejvyšší možné péči přijde o život. I přes maximální úsilí lékařů a sester nebo účinky léčiv.
„Možná to zní ošklivě, ale odpůrci vakcín by měli vidět ty lidi, kteří tady bojují o život. Aby si uvědomili, jakou dělají chybu. Chtěla bych, aby se ti lidé opravdu očkovali a uvědomili si, že nejde o nějakou chřipečku nebo rýmičku, ale že jim jde o život,“ uzavírá zdravotní sestra Johnová.
