Článek
Celkem americká vládní agentura označila za vyhynulé 11 druhů ptáků, 8 druhů mušlí, dva druhy ryb, jeden druh netopýra a jeden druh rostliny. O prohlášení, které je dostupné na webu agentury i se seznamem všech druhů a podrobnějšími informacemi, informovala BBC.
FWS uvedla, že své rozhodnutí zakládá na „přísných recenzích nejlepších dostupných vědeckých informací o těchto druzích“. Na základě toho navrhla vyřazení druhů z působnosti Zákona o ohrožených druzích (ESA). Vyhynulé druhy totiž už nemá smysl chránit.
Jednoznačně nejvýraznějším a nejdiskutovanějším ze seznamu vyhynulých druhů je datel knížecí.
Na další fotografii exponát datla knížecího z biologického muzea University of New Mexico.
Nejpozději vyhynulý z 23 druhů je pravděpodobně pták šatovník ostrovní, který byl naposledy oficiálně spatřen v roce 2004, naopak nejdéle vyhynulá je nejspíš rostlina z čeledi máty nesoucí název Phyllostegia glabra var. lanaiensis, jejíž pozorování FWS neeviduje od roku 1914. Kromě zmiňovaného šatovníka nebyl žádný z druhů potvrzeně pozorován po roce 2000.
Slovo vyhynulý na stupnicích ohrožených druhů, které vede celá řada různých organizací, obyčejně označuje nenávratné vymření druhu, a to jak v divoké přírodě, tak v zajetí. „Každý z těchto 23 druhů znamená permanentní ztrátu pro přírodní dědictví našeho národa i globální biodiverzitu,“ stojí v prohlášení.
Zpěv ptáka moho hnědého už lze zaslechnout jen z nahrávky:
Od čtvrtka běží 60denní lhůta, kdy ostatní vědci a veřejnost mohou poskytnout informace, které by mohly finální vyhlášení druhů za vyhynulé zvrátit. Deník New York Times nicméně píše, že vyhynutí vědci obecně nevyhlašují ukvapeně. Asi polovina z 23 druhů navíc byla už dřív označena za vyhynulé Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN), FWS ale vyhodnocení trvalo déle, „protože dává přednost ochraně druhů, které ji potřebují, před vyhlašováním druhů, které už nikoliv“.
Ochrana ale v případě těchto druhů podle agentury přišla zkrátka „příliš pozdě“. Některé z nich už mohly být vyhynulé i před rokem 1973, kdy začal platit výše zmiňovaný zákon o jejich ochraně ESA.
Agentura heslem „příliš pozdě“ zdůrazňuje hlavně to, že druhům, které zákon ESA začal chránit včas, dodnes efektivně pomáhá. Dosud už se povedlo z něj vyloučit 54 druhů, které se zotavily a u dalších 48 mohl být snížen stupeň ohrožení. Definitivně vyhynulo (kromě nových 23 druhů) celkem 11 druhů.
