Článek
Zapeklitost pandemické situace v Austrálii nejlíp vynikne, když se nejprve na chvíli vrátíme o více než měsíc zpět v čase.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Už na konci června bylo v tehdy i aktuálně covidem nejzasaženějším státě Novém Jižním Walesu v lockdownu asi pět milionů lidí. V neděli 26. června, úřady rozhodly, že uzávěru rozšíří i na metropoli tohoto státu a největší město celé Austrálie Sydney. Den poté v celém Novém Jižním Walesu přitom přibylo jen 18 případů. Úřady měly přehled o tom, že nejméně deset z nich se nakazilo na oblíbené pláži Bondi na východě Sydney, další dva lidé pak kvůli ohnisku v jedné místní škole a pět lidí v obchodě s mořskými plody na předměstí. Výborný trasovací systém a extrémně přísné a rychlé zavedení opatření z evropského pohledu působily jako z jiného světa nebo z epidemiologova snu.
Když se ale vrátíme do přítomnosti, uvidíme, že epidemiologická situace ničemu takovému neodpovídá. V úterý Austrálie oznámila 383 nově nakažených a tři úmrtí, což sice není hodně, ale drtivá většina nakažených (356) pochází právě z Nového Jižního Walesu, kde jsou už dlouhé týdny v platnosti tvrdá opatření. Celkový sedmidenní průměr nově nakažených se v Austrálii za posledních sedm dní zvýšil z 234 na 312 případů, což představuje nárůst blížící se 40 %. Město Sydney si dokonce po už téměř měsíc a půl trvajícím lockdownu připsalo nejvyšší nárůst nakažených od úplného začátku pandemie. Restrikce tam podle plánu nemají povolit dřív než 28. srpna, místní vláda ale už naznačila, že se možná protáhnou až do září.
Může za to delta?
Úřady zhoršující se situaci připisují infekčnější variantě delta, která se v Sydney objevila už před vyhlášením uzávěry a kterou se od té doby zdůvodňuje i velká přísnost opatření.
Nebýt dlouhého lockdownu, nepochybně by podle státní premiérky Nového Jižního Walesu Gladys Berejiklianové „případů byly tisíce a tisíce každý den“. Místní politička to řekla v úterý, tedy den poté, co stát rozšířil lockdown do dalších oblastí zahrnujících menší města, jako je pobřežní turistický bod Byron Bay a vnitrozemské farmářské město Tamworth. CNN píše, že lockdown se momentálně týká několika největších australských měst a restrikce na vlastní kůži pociťuje deset milionů Australanů, což odpovídá 40 % z celé populace.
Na vyvození závěru, že za situaci může aktuálně už dominantní delta, kterou kvůli rychlejšímu šíření lockdowny nezastaví, je ale příliš brzy. V Austrálii se totiž do jisté míry podobná situace jako nyní odehrála už dřív, kdy se delta teprve rodila v Indii. Při loňské letní vlně, která zasáhla hlavně stát Victoria a město Melbourne, byla křivka nově nakažených ještě dvakrát vyšší než teď. Opatření a trasování vzhledem k menší zkušenosti nebyla taková jako dnes, ale rozhodně nebyla mírná. Kupříkladu nejpostiženější město Melbourne bylo v lockdownu dlouhých 112 dní až do 28. října, kdy zaznamenalo nula případů.
Vláda čelí kritice kvůli očkovací kampani
Dlouhé lockdowny už řada Australanů nese těžce. Celosvětovou pozornost vzbudil například nedávný protest odpůrců opatření, při kterém v Sydney docházelo i k útokům na policii, která tisíce demonstrantů rozháněla s použitím jezdců na koních.
Minulý týden se demonstrovalo i v Melbourne. Tam měl tento čtvrtek skončit už šestý lockdown, nepodařilo se ale vytrasovat několik z 20 nových případů nákazy, a úřady tak uzávěru prodlouží nejméně do 19. srpna.
Kritice podle CNN čelí především australský premiér Scott Morrison, kterému je připisována zodpovědnost za „loudavou“ očkovací kampaň. Alespoň jednu dávku totiž dostalo teprve zhruba 36 % Australanů. Morrison v pondělí, kdy úřady schválily očkovací látku od Moderny, uvedl, že do konce roku bude vakcína dostupná pro všechny nad 16 let. „Vím, že už jsou lidé otrávení, vím, že jsou naštvaní a vím, že chtějí aby to skončilo a život se vrátil zpět do normálu,“ přiznal premiér s tím, že „k tomu ale nevedou žádné zkratky“.
