Už 52 dní v řadě umírá s covidem více než stovka lidí denně

Bylo to poprvé 19. října, kdy s pozitivním testem na koronavirus zemřelo více než sto lidí. Trvalo pak dalších 40 dní, než se denní bilance obětí covidu-19 dostala zpátky pod stovku. Nejhorší byl v tomto období 3. listopad, kdy s covidem-19 zemřelo 262 pacientů.

Druhé období, kdy začala nepřetržitá série dní s počtem zemřelých nad stovku, trvá od 21. prosince dodnes. Už 52 dní. Nejhorší byl 8. leden, kdy zemřelo 190 lidí.

Následující graf zobrazuje dvě „stovkové“ vlny – podzimní a zimní – v širší perspektivě. Čísla z posledních dní se přitom průběžně ještě mění, respektive rostou.

Z grafu je patrné, že přibližně od poloviny ledna začala zimní vlna nákazy polevovat. V posledních dnech se ale pokles přinejmenším zastavil. Ministerstvo zdravotnictví postupně doplňuje data o počtu zemřelých s pozitivním testem, podle posledních aktualizací ministerstvo k pondělí napočítalo 126 a k úterý 118 mrtvých. Poslední den potom tradičně vykazuje pouze neúplná data, takže středeční počet 61 mrtvých s nálezem viru SARS-CoV-2 ještě není konečný.

Český statistický úřad zveřejňuje data o počtu zemřelých přibližně s měsíčním zpožděním. Z posledních publikovaných údajů je zřetelně vidět, že počet úmrtí na podzim kopíroval vlnu epidemie covidu-19. Data také naznačují nástup zimní vlny na konci prosince 2020 a začátku ledna letošního roku.

Dlouhodobě umírá v České republice přibližně 300 lidí denně. Na vrcholu podzimní vlny covidu-19 ale toto číslo vystoupalo na dvojnásobek, ve 45. týdnu zemřelo každý den v průměru 604 lidí. S ústupem epidemie zároveň klesl počet celkových úmrtí, ať už s pozitivním testem na covid-19, nebo bez něj.

Český statistický úřad nově zveřejnil údaje, podle kterých v roce 2020 umíralo každý den v průměru přes 350 lidí, tedy nejvíce za posledních 10 let, jež statistici srovnávají. V poměru k předchozímu roku je to dokonce největší nárůst od konce druhé světové války.

Demografka Dagmar Dzúrová z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pro ČTK poznamenala, že ve zvýšeném počtu úmrtí zřejmě hrají roli také omezení preventivní péče, předčasná úmrtí na rakovinu nebo nemoci oběhové soustavy či obavy z návštěvy lékaře.