Článek
V neděli šli voliči v Řecku k předčasným volbám, které iniciovala vládní strana SYRIZA bývalého premiéra Alexise Tsiprase. Velký úspěch v nich zaznamenala strana Nová demokracie, která obdržela necelých čtyřicet procent hlasů. V nově složeném parlamentu tak bude mít strana většinu. Konkurenční SYRIZA získala necelých třicet dva procent hlasů. Na rozdíl od jiných evropských států tak v Řecku neuspěly populistické a krajně pravicové strany.
Nová demokracie je přitom stranou, která před lety zavinila v Řecku hlubokou ekonomickou krizi zapříčiněnou především enormním státním dluhem. „Zajímavé na řeckých volbách je to, že se úspěšně vrátila na scénu Nová demokracie,“ potvrdil pro Seznam Milan Znoj z Ústavu politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Což byla strana v Řecku tradičně zavedená, která soupeřila se socialistickou a se kterou si měnila pozice. Ale tu řeckou krizi s dluhem způsobila především Nová demokracie, takže je zajímavé, že se této straně podařilo rehabilitovat svou pověst.“
„Strana, která ten státní dluh udělala, celou dobu nebyla u moci,“ dodal pro Seznam další politolog Jaroslav Šonka. „Proto teď musela změnit rétoriku a stala se stranou, která říká, že to dá všechno do pořádku, i když ten nepořádek vznikl při jejím vládnutí.“
Neonacistická strana Zlatý úsvit ve volbách neuspěla a žádná křesla v parlamentu neobsadí. Řečtí neonacisté se přitom stali během ekonomické krize v zemi v minulých letech třetí nejúspěšnější stranou, napsala agentura AP. V nedělních volbách ale Zlatý úsvit získal 2,95 procenta hlasů. Pro získání mandátů by strana potřebovala alespoň tři procenta hlasů. Na rozdíl od Itálie nebo Francie tak v Řecku neuspělo žádné krajně pravicové hnutí, což je situace odlišná od té v dalších státech Evropy. V Itálii dlouhodobě boduje strana Liga severu Mattea Salviniho, která se profiluje jako protievropská. Ve Francii je na podobných principech založena strana Národní sdružení Marine Le Penové. Podle expertů ale není aktuální volební výsledek v Řecku příznakem celoevropského trendu.
„Já myslím, že je to hlavně proto, že na té pravé straně politického spektra se neobjevila žádná nová důvěryhodná strana,“ uvedl Znoj. „V tomto případě o trendu ještě mluvit určitě nemůžeme. Je to zvláštní situace v Řecku, kdy na pravici neměli Řekové volbu, a tak se vrátili ke staré straně. Ale ty krajně pravicové strany, které se dlouhodobě prosazují, jsou jiného typu.“
„Ty mainstreamové nebo starší strany, většinou proevropské, ať už reformní levice nebo pravice, je nechtějí, a probíhá tak dlouhodobý střet a konflikt. Ať už je to Národní fronta nebo Národní sdružení ve Francii či jakákoliv jiná krajně pravicová nacionalistická populistická strana v Evropě, zatím se jim nepodařilo prosadit vůči zavedeným stranám. Takže ten konflikt je v jiných evropských zemích trošku jinak prostorově zasazen v pravolevém spektru než v Řecku,“ uzavřel Znoj pro Seznam.
