Článek
Ještě nedávno je zaměstnával jeden špitál - Jaroslava Štěrbu, ředitele Fakultní nemocnice Brno, a jeho bývalého náměstka Jana Blatného. Po říjnové ministerské rošádě si profesní role obrátili. Štěrba nabídku premiéra stát se ministrem odmítl. Funkci vzal Blatný a je teď coby šéf resortu Štěrbovým nadřízeným. A kromě boje s koronavirem rozehráli staronovou partii.
V pátek budou v Brně se zdravotnickými a politickými špičkami kraje na jižní Moravě řešit tamní letitý problém. Jak propojit dvě konkurenční fakultní nemocnice, které však mají spolupracovat pod hlavičkou jediné Masarykovy univerzity. „Bohunická“ nemocnice a její špitál u svaté Anny celkově zaměstnávají přes devět tisíc lidí. Oprášené úvahy o spojení dvou kolosů tak vyvolaly lavinu reakcí.
„Není nutné formální sloučení. Jde o lepší koordinaci péče a lepší alokaci investic v Brně,“ říká dětský onkolog Štěrba v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Česko stále žije bojem s pandemií. Načasovali jste dobře diskusi o propojení dvou brněnských fakultních nemocnic?
Žádný čas není špatný na diskuse. Covidová doba ukázala, že je nutná velmi dobrá organizace péče. Poté to evokovalo řadu úvah. Tato doba vyvolává potřebu diskuse o racionalizaci medicínské péče i investic do našeho regionu. Proto je svolána schůzka s vedením resortu, kraje a města.
A je vhodné, že jste otevřeli úvahy bez projednání se zaměstnanci obou zařízení?
To je dotaz na mého kolegu (ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny Vlastimila Vajdáka, pozn. red.) Byl jsem za ním na hovor mezi čtyřma očima. On to pustil ven a vyděsil svoje spolupracovníky. K tomu nemám co říct. Od nás to nevzešlo. V mých očích to nějakou pachuť zanechá, jestliže v důvěrném duchu jednáte a pak jsou ty věci v pokřiveném duchu vyneseny ven, ale soustředím se na věcnou podstatu problému, ne na osobní pocity.
Když už se stalo a strhl se velký odpor zaměstnanců, kteří sepisují petice, bude těžší prosadit myšlenky na větší propojení nemocnic?
Velký odpor nevnímám. Ke mně dorazily spíš zprávy od lidí zevnitř, kteří to podporují. Ale jde hlavně o to, jestli se mají udělat racionální investice do Brna.
Zdravotnictví nemá být politikum
Ještě před Janem Blatným jste od premiéra Andreje Babiše dostal nabídku na šéfa resortu, ale odmítl jste. Řešili jste s ministerským předsedou i reorganizaci zdravotní péče v Brně?
Ne. Nemyslím si, že je třeba do toho pana premiéra tahat. Tohle má jasnou medicínskou logiku a není třeba vytvářet nějaké politické hry.
Ministr Blatný byl ještě v říjnu vaším podřízeným. Máte to tedy i politicky dobře rozehrané?
To si netroufám hodnotit. Opakovaně říkám, že zdravotnictví nemá být politikum. Má to být odborná diskuse. Co je medicínsky správně, to se má dělat. Pacienty také neléčíme podle vyznání nebo politické či jiné orientace. Podobně se snažíme přistupovat k tomu, jak to zdravotnictví řídit. Jestli je to politicky vlevo, vpravo, nahoře, dole, nepovažuji za správnou úvahu.
Nicméně pro případnou fúzi bude třeba zákona, který dá sloučení dvou státních organizací zelenou.
Ano, to je věc jiná. Snažili jsme se nastartovat diskusi o tom, jak jednotlivé obory a oblasti zdravotní péče mezi těmi nemocnicemi lépe propojit. A na to stačí domluva rozumných lidí. Schvalovací zákon v Parlamentu je jiná záležitost. Jaká forma spolupráce a organizace péče bude nasnadě, to je dlouhodobá záležitost.
Takže za vás není nutné formální sloučení nemocnic?
Určitě ne. Jde o lepší koordinaci péče a lepší alokaci investic v Brně.
Protesty ve Fakultní nemocnici u svaté Anny
Se slučováním dvou největších brněnských špitálů nesouhlasí ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny Vlastimil Vajdák. „Obě fakultní nemocnice v Brně jsou poměrně velké ‚kolosy‘, fungují samostatně a dobře. Nevidím důvod z nich dělat jednoho obrovského ‚molocha‘, který by byl jen těžko uřiditelný. Právě první vlna pandemie covidu-19 ukázala, jak je důležité mít dvě páteřní nemocnice, a ne jeden obrovský celek. Když systémy FN Brno napadli hackeři a přestali kvůli tomu operovat, sanitky vozily akutní pacienty k nám do sv. Anny. Navíc nemocnice v rámci některých oborů spolupracují, umím si představit i další spolupráci, například při společném nákupu speciálního zdravotnického materiálu, léků, přístrojů, popřípadě sdílení některých služeb. Funguje to tak i v jiných nemocnicích,“ řekl.
Potěšilo jej, že zaměstnanci od svaté Anny podepisují petici proti slučování. „Musím říct, že mě velmi příjemně překvapilo, jak obrovskou podporu začali vyjadřovat poté, co jsem o plánech na slučování informoval přednosty klinik a vedení nemocnice. Poté mě kontaktovaly odbory s tím, že připravily petici. Já to vnímám jako gesto zaměstnanců, kteří tím vyjadřují sounáležitost s Fakultní nemocnicí u sv. Anny jako zavedenou značkou kvality poskytování zdravotnické péče nejen v Jihomoravském kraji. Pro mě je jakousi zpětnou vazbou k tomuto tématu – že to zaměstnanci cítí stejně jako já,“ dodal.
Ministr Blatný vás ve snažení podporuje?
Nás jako pediatrů se to tolik netýká. Týká se to spíše poskytování akutní lůžkové péče pro dospělé. Víme, že akutních lůžek v Brně je nedostatek a je třeba s nimi efektivně hospodařit. Je to východisko, na kterém se shodneme s ním i s řediteli městských nemocnic. Vyplynulo to i ze setkání ředitelů krajských nemocnic na krizovém štábu.
Kdy jste vůbec oživil plán na propojení nemocnic, s nímž minulosti nepochodili v různých variacích ministři Julínek a Heger?
První motiv byl začátek pandemie, kdy člověk musel začít organizovat služby v nemocnicích jiným způsobem a dedikovat prostory, pro co původně nebyly určené.
A v čem by tedy lépe propojené zařízení pomohlo?
Je třeba si uvědomit, že v Česku máme asi sedm osm druhů zdravotnictví – státní, krajské, městské, vojenské, církevní, řetězce, ambulance – a ty spolu vůbec nekooperují. Každý má úplně jiné zájmy, priority. Pouze si konkurují. V okamžiku, kdy máte ve městě dvě zařízení a jednoho zřizovatele, jednu lékařskou fakultu a jednoho dominantního plátce, tak by dávalo smysl, aby si ta zařízení méně konkurovala a více spolupracovala.
Brno je v tom taková zdravotnická laboratoř. Jsou tu všechny druhy zřizovatelů.
Týká se to celé republiky, ale v Brně všechny segmenty najdete.
A vy vnímáte nějakou nezdravou konkurenci?
K tomu bych se nechtěl vyjadřovat. Jsme schopni spolupracovat. V řadě věcí jsme se domluvili velmi dobře, v řadě věcí to mohlo být lepší, ale to je věcí názoru. Tady bych si nechtěl na kolegy stěžovat.
Co konkrétně vám tedy ukázala současná pandemie koronaviru a jak spolupráci prohloubit?
To byla trochu válečná medicína. Armáda už dříve přešla na nejlepší způsob organizace zdravotnictví – etapové řízení. Měli jste praporní nebo plukovní obvaziště. V mírových dobách si můžeme dovolit ten luxus, že máme drahý přístroj CT co dvě tramvajové zastávky. Musíme být ale připraveni na to, že doba bude ekonomicky nepříznivá.
Takže je třeba investice do nemocnic zefektivnit?
Přesně tak. Co nejlépe využít peníze, které do zdravotnictví půjdou. Obávám se, že to budou jediné investice na hodně dlouhou dobu.
Ohledně propojení nemocnic jsem slyšel i kritické myšlenky, že si širší vedení bohunické nemocnice snaží zajistit funkce po parlamentních volbách. Co na to říkáte?
Současné vedení nemocnice má svou medicínu. Nejsem odkázaný na funkci. Loni jsem ji přijal trochu v sebeobraně.
Jak to myslíte?
Byl jsem do toho dotlačen řadou kolegů, včetně bývalého ředitele.
Pokud se posunou dál úvahy o propojování nemocnic, jak by to podle vás měl pocítit pacient?
Pokud záchranka v Brně naloží pacienta, měl by být odvezen do jednoho nebo dvou míst, ideálně podle nějaké rajonizace a zdravotního stavu. Záchranka často neví, kam má pacienta umístit, protože některá zařízení hlásí plno. A to považuji za nešťastné.
