Článek
V Dánsku už bylo v posledních týdnech utraceno zhruba 10 z celkových asi 15 milionů norků, které se v této zemi chovali pro kožešinu. K vybití celé jejich populace Dánsko přistoupilo poté, co tamní vědci objevili mutaci nového koronaviru, která umožňuje nákazu ze zvířete přenášet na člověka, a navíc by mohla způsobovat vyšší odolnost viru proti protilátkám.
„Jak se těla rozkládají, vznikají plyny,“ vysvětlil mluvčí národní policie ve vysílání veřejnoprávního rádia DR Thomas Kristensen, jak je možné, že mrtví norci nezůstali pod zemí. „To způsobuje, že se celé tělo nafoukne a v nejhorším případě může být norek vytlačen až nad zem,“ dodal Kristensen.
Mělký hrob a písčitá půda
K problému přispívá i to, že norci byli často narychlo pohřbeni do mělkých hrobů o hloubce asi jednoho metru. Oblast západního Jutska, kde leží i vojenský prostor s norčím masovým hrobem, je navíc typická písčitou půdou. Proto podle policie nepomohlo ani nanést na příkop víc zeminy. „Jde o přirozený proces. Naneštěstí není metr půdy jako metr půdy, záleží na jejím typu. Problém je v tom, že písčitá půda v západním Jutsku je příliš lehká,“ dodal Kristensen.
Kromě toho, že problém vzbudil velké ohlasy na sociálních sítích, kde uživatelé například vtipkují o zmutovaných zombie norcích, místní média informují o obavách z kontaminace prostředí. Podle lokálního listu Jyllands-Posten se už ozývají místní politici i vodohospodářská společnost, podle které jsou norci zakopáni znepokojivě blízko zdrojům pitné vody.
Starostové požadují norky vykopat a spálit
„Připadá mi, jako by nikdo ve skutečnosti netušil, jaké to může mít následky,“ řekla Susan Münsterová z vodohospodářské společnosti Danske Vandværker. Blízkost hrobů k jezerům a podzemním zdrojům pitné vody jí prý „upřímně znepokojuje“. Starostové měst Holstebro a Viborg dokonce podle Jyllands-Posten požadují, aby byli norci vykopáni a spáleni. „Úřady si hrají s naším životním prostředím a využívají ho jako skládku,“ řekl podle listu The Guardian lokální politik Leif Brogger.
K věci se už vyjádřilo i dánské ministerstvo životního prostředí, podle kterého jde o „dočasný problém způsobený procesem rozkladu“. Místa, kterých se tento problém týká, mají být podle ministerstva monitorována 24 hodin denně, dokud tam nebude umístěn plot, aby se předešlo „potenciálním problémům pro zvířata i lidi“.
Policejní mluvčí Kristensen komentoval otázku, jestli může mrtvý norek, který mohl být potenciálně nakažený koronavirem, ohrozit člověka. Hrozba podle něj není velká, protože norci byli dezinfikováni a posypáni vápnem a virus navíc přenášeli hlavně vydechováním do okolí, což u mrtvého zvířete pochopitelně nejde. Dodal ale, že k mrtvým zvířatům se obecně nikdy není dobré přibližovat. Právě o tom ale mluví například vodohospodáři, kteří se obávají, že by bakterie z tlejících těl mohly kontaminovat pitnou vodu bez ohledu na koronavirus.
Dánsko se pro utracení všech norků v zemi rozhodlo na začátku tohoto měsíce, načež vypukla politická krize kvůli boji o legitimitu tohoto nařízení. V zemi, která byla dosud největším vývozcem norčích kožešin na světě, se tento krok přesto podařilo prosadit. Kvůli tomu, že vládní rozkaz vybít norky bez souhlasu parlamentu byl z pohledu legálnosti problematický, nakonec odstoupil ministr zemědělství Mogens Jensen.
Zhruba v polovině listopadu Dánsko oznámilo, že nebezpečná mutace, která by podle tamních vědců mohla ohrozit i funkčnost vakcín, byla velmi pravděpodobně vymýcena.
Nezisková organizace Gisaid, která podobně jako mnoho dalších institucí monitoruje mutace viru SARS-CoV-2, ale minulý týden upozornila, že mutaci objevila už v sedmi zemích. Vědci z celého světa nicméně na druhou stranu komentovali dánské obavy o vyšší odolnosti viru této mutace vesměs skepticky. Dánské úřady podle nich nepřinesly důkazy pro svá tvrzení.
