Utopené miliony a ztráta veškeré úrody. Povodně v Číně jsou globální hrozba

Starosti se šířením koronaviru doslova zatopily přívalové deště a s nimi související povodně. Více než měsíc se Čína potýká se záplavami, které se z obyčejných sezonních staly nejhoršími zřejmě za celé století. Zničené stavby, poničené silnice a další narušení turistického ruchu ale není to nejhorší. Letošní voda mnohým zemědělcům zcela pohřbila naději na jakoukoli sklizeň a ohrozila životně důležité zemědělství druhé největší ekonomiky světa. Nemluvě o jednotlivcích ze čtyřmilionového davu, kteří přišli o střechu nad hlavou a způsob obživy.

Mezi nimi je například Ceng Chaj-lin. Kvůli koronaviru ztratil práci v provincii Če-ťiang a s vidinou lepších zítřků se vrátil do domoviny v An-chuej. O pár týdnů později ho probudila voda z místní říčky, která mu nyní sahala po hrudník. „Nedařilo se mi zvednout mou matku z postele. Sotva jsem po té zabahněné, kluzké podlaze mohl chodit,“ popsal svůj zážitek. Svou 81letou matku nakonec na poslední chvíli naložil do plastového umyvadla, které posloužilo jako záchranná loď. Nyní žije v jedné ze tříd místní školy a čeká na umístění do nového domova.

Nejen pro obyčejné lidi představují letošní události extrémní zkoušku. Tři soutěsky, největší vodní elektrárna na světě, právě prochází největším zátěžovým testem od dob své výstavby. Už během procesu stavby mnozí inženýři v Číně i na celém světě vyjadřovali obavy, že je sice soustředění se na výrobu energie sympatické, pozornost věnovaná protipovodňové kontrole je však značně nedostatečná. Jang-c’-ťiang patří mezi největší toky na světě jak délkou, tak průtokem. Větší čísla produkuje jenom Amazonka a Nil. Kdyby skutečně došlo ke kolapsu Tří soutěsek, voda by nejspíš zabila miliony Číňanů. V současné době pod jejich hrázemi žije 300 milionů lidí. Mnozí hovoří o potenciálně nejhorší humanitární katastrofě v historii světa.

Jsou tu však i problémy, kterých se obává i prezident Si Ťin-pching.

Od dokončení Tří soutěsek jsou také jednou z největších světových oblastí pro pěstování plodin. V povodí Jang-c’-ťiang se pěstuje 20 procent světové produkce kukuřice, obilí a mnoha druhů ovoce a zeleniny. Čína je také největším světovým producentem rýže, pšenice, brambor, rajčat, arašídů, čaje, prosa, ječmene, bavlny, kukuřice a sójových bobů. A většina z nich pochází právě z povodí rozvodněné Jang-c’-ťiang. Mimo to jde o oblast důležitou pro chov prasat, hovězího a kuřat. Od pramene Jang-c’-ťiang po Tři soutěsky se soustřeďuje více než 30 procent světové nabídky kuřecího masa a vajec.

Touto dobou měla být rýže, jež je pěstována na mnohých rodinných farmách v Číně, připravena ke sklizni. Namísto toho ale pole jižní Číny zatopila voda. Neustávající povodně tak pociťují Číňané na svých peněženkách.

„Letošní úroda naprosto selhala,“ řekl pro CNN Business Pao Wen-tchao, který na své rodinné farmě v tomto období pravidelně sklízí rýži. Namísto toho mu voda zalila 36 hektarů rýžových polí, která měla zaopatřit vesnici poblíž jezera Pcho-jang. Paova rodina už nyní přišla zhruba o 200 000 jüanů (asi 641 000 korun). „Rýže byla před povodněmi téměř uzrálá a připravená ke sklizni. Ale teď je všechno pryč.“

Oblast jezera Pcho-jang v provincii Ťiang-si je jedním z míst, která letošními povodněmi utrpěla nejvíce. Pravidelné sezonní záplavy se ale v oblasti přezdívané jako „země ryb a rýže“ letos protáhly na více než měsíc. Širší povodí řeky Jang-c’-ťiang, které zahrnuje i jezero Pcho-jang a rozprostírá se na více než 6 200 kilometrech od Šanghaje na východě po tibetské hranice na západě, představuje 70 procent veškeré čínské produkce rýže. Pro zemědělce, jako je Pao a jeho otec, je škoda devastující. „Země je stále pod vodou,“ řekl Pao. „To znamená, že nebudeme mít žádnou sklizeň po celý rok.“

Čínské ministerstvo pro nouzové řízení stanovilo přímé ekonomické náklady na katastrofu v podobě zničené zemědělské půdy, silnic a majetku na 21 miliard dolarů. Přímo zasaženo bylo asi 55 milionů lidí. Pro druhou největší ekonomiku jsou povodně po koronaviru další ranou do zad. Peking byl však dosud schopný zajistit dodávky potravin dovozem obrovského množství produktů z jiných zemí a uvolněním desítek milionů tun ze strategických zásob. To však není dlouhodobě spásné řešení. Podle varování analytiků napjaté vztahy mezi Čínou a velkou částí západního světa kvůli pandemii koronaviru mohou v budoucnu další dovoz potravin znesnadnit.

Dnešním dnem ale povodňový příběh nekončí. Během srpna se očekávají další silné srážky a podle představitelů země se mohou záplavy rozšířit dál na sever, kdy by mohly ohrozit pšenici a kukuřici. „Letošní záplavy jsou už teď horší než ty z roku 1998 a v příštích týdnech by se situace ještě mohla zhoršit,“ uvedli analytici z agentury Nomura koncem minulého měsíce. Nakolik jsou skutečně čínské potravinové zásoby v ohrožení, zatím není úplně jasné vzhledem k tomu, že čínská vláda zatím nezveřejnila podrobnosti o současném stavu produkce.

Analytici čínské makléřské firmy Shenwan Hongyuan mezitím vydali odhad, že Čína by mohla ve srovnání s loňským rokem přijít o 11,2 milionu tun potravin, což je ekvivalent k 5 procentům veškeré čínské produkce rýže. Spolu se stoupající vodou jde nahoru i cena kukuřice. Oproti minulému roku je o 20 procent výš, podle čínského poskytovatele dat SCI pak nejvýš za posledních pět let.

Kukuřice se navíc používá jako krmivo pro miliony čínských prasat, jejichž chovy jsou pod zpřísněným dohledem kvůli loňskému výskytu afrického moru. Cena kukuřice šla nahoru ještě před začátkem záplav, a to kvůli obavám ze šíření škůdce zvaného blýskavka kukuřičná, jak uvedlo americké ministerstvo zemědělství, které drží statistiky světové zemědělské produkce. Podle údajů čínského ministerstva zemědělství šly nahoru i ceny sójových bobů asi o 30 procent. I zde sehrály své důvody obavy z nejistoty kolem obchodních vztahů mezi USA a Čínou.

Mezitím také vyskočily ceny sóji. Podle údajů čínského ministerstva zemědělství a venkova v první polovině roku 2020 ceny sójových bobů od konce loňského roku vzrostly asi o 30 procent.

O tom, že mají čínské úřady se současnou situací starosti, svědčí i nedávná inspekce samotného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten za doprovodu televizního štábu navštívil severovýchodní provincii Ťi-lin. „Přišel jsem hlavně proto, abych si prohlédl úrodu,“ říká Si v reportáži zveřejněné CCTV. „Letos zde máme výskyt příliš mnoha katastrof. Obávám se, jak se na severovýchodě povede plodinám.“ Zrovna k navštívení této oblasti měl čínský prezident dobrý důvod. Více než 40 procent veškeré sóji a třetinu čínské produkce vypěstuje právě čínský severovýchod, důležitý potravinový dodavatelský řetězec a zdroj krmiva pro hospodářská zvířata a drůbež. Čína je největší spotřebitel sójových bobů na světě a ve spotřebě kukuřice zaujímá druhé místo za Spojenými státy. Zásah povodní i do této oblasti by pro Čínu mohl znamenat katastrofu.

Peking pro stabilizaci cenové situace zvýšil dodávky strategických zásob potravin. V posledních měsících byly na trh uvolněny desítky milionů tun rýže, kukuřice a sójových bobů společností China Grain Reserves Corp a National Grain Trade Center, což jsou dvě agentury, které spravují a prodávají státní zásoby obilí. Ty zatím uvolnily více než 60 milionů tun rýže, asi 50 milionů tun kukuřice a více než 760 000 tun sóji, čímž překročily objemy uvolněné během celého roku 2019. Na druhou stranu díky tomu zůstává cena rýže stálá.

Čína také zvyšuje import, zejména pak z USA. Během prvních šesti měsíců nechal Peking dovézt téměř 61 milionů tun obilí, což je o 21 procent více než předchozí rok. Mezi největšími exportéry do Číny jsou Spojené státy, Brazílie, Ukrajina a Francie.

Přesto však některé analýzy tvrdí, že by Čína na dovoz přes moře spoléhat neměla. I proto pro zasažené povodněmi, jako je Pao, Čína vyhradila speciální povodňový fond. Na evakuaci lidí a opravu zničených domů zatím přišlo 258 milionů dolarů. To je ale nic oproti 21 miliardám dolarů, na které Čína vyčíslila doposud způsobené škody. „Ano, vláda vyčlenila nějaké dotace, ale to moc nepomůže,“ řekl Pao. Jeho otec již rodinu opustil, aby našel jinou práci. „Když ty peníze rozdají mezi všechny zasažené, opravdu toho moc nezbude.“