Naše pozemní síly se chystají na útok v Gaze, potvrdila izraelská armáda

Izraelsko-palestinský vojenský střet bude v neděli řešit Rada bezpečnosti OSN. Na Twitteru o tom informovala velvyslankyně USA při této instituci Linda Thomasová-Greenfieldová.

Izraelská armáda nasadila pozemní síly na útoky v Pásmu Gazy. Po několika dnech ostřelování se do bojů mezi Izraelci a Palestinci zapojila i pěchota. Izraelská armáda sdělila půl hodiny před půlnocí na svém twitterovém účtu, že právě probíhá společný útok pěšího vojska i letectva na Pásmo Gazy.

Podle informací portálu The Times of Israel je Gaza současně terčem náletů, dělostřelecké palby a palby z tanků. Armáda nařídila obyvatelům Izraele žijícím ve vzdálenosti menší než čtyři kilometry od Gazy, aby se uchýlili až do odvolání do krytů. Podle pozorovatelů očekává masivní odpověď Palestinců na současný útok.

Americké ministerstvo obrany potvrdilo, že evakuovalo 120 pracovníků amerického ministerstva obrany z Izraele do Německa.

Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Sever Pásma Gazy začalo podle webu Al Jazeera ostřelovat izraelské dělostřelectvo.

„Stovky rodin nyní kvůli dělostřeleckým granátům evakuují své domovy na severu Gazy. Záchranná služba nám sdělila, že některé dělostřelecké granáty přímo zasáhly některé domy ve vesnici, která se nachází velmi blízko hranice,“ uvedl z místa Safwat Al Kahlout.

V Pásmu Gazy bylo za poslední čtyři dny zabito více než 100 Palestinců. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od pondělí zabito 103 lidí, včetně 27 dětí. 580 osob bylo zraněno.

Podle libanonských bezpečnostních sil byly z jižního Libanonu vypáleny nejméně tři rakety směrem na Izrael. Izraelská armáda uvedla, že rakety dopadly do Středozemního moře a nezpůsobily žádné škody ani oběti.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí.

Rakety byly odpáleny z oblasti severně od města Naqoura, poblíž hranice s Izraelem. Jižní Libanon je domovem palestinských ozbrojených skupin i militantního hnutí Hizballáh, píše Al Jazeera.

Eskalace izraelsko-palestinského konfliktu z posledních dní zřejmě udrží u moci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Lídr ultranacionalistické strany Jamina Naftali Bennett podle webu The Times of Israel uvedl, že v nynější vyhrocené situaci smetl ze stolu možnost vytvořit koaliční vládu bez Netanjahua. Bennettův tým ve čtvrtek podle ně jobnovil povolební jednání s Netanjahuovou stranou Likud.

Bennett byl přitom považován za kandidáta na nového premiéra v koaliční vládě, jejíž vytvoření měl podle některých izraelských médií oznámit prezidentovi Reuvenu Rivlinovi v pondělí krátce před tím, než palestinské hnutí Hamás začalo ostřelovat izraelské území.

Podle zdroje serveru The Times of Israel Bennett změnu postoje vysvětlil v uzavřené konverzaci tím, že bezpečnost státu je nyní priorita. „Když vidíme pogromy prováděné Araby po celé zemi a když musí být nasazena izraelská armáda, je to důvod ke změně postoje,“ zdůvodnil Bennett.

Spojené státy odmítly požadavek Číny, Norska a Tuniska na to, aby se v pátek uskutečnilo veřejné virtuální zasedání Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) ohledně zhoršující se situace mezi Izraelem a Palestinou. Napsala to agentura Reuters s odkazem na svoje diplomatické zdroje.

Spojené státy jsou nejbližším mezinárodním spojencem Izraele a mají v RB OSN právo veta. Návrh pátečního jednání odmítly s odůvodněním, že podnikají vlastní diplomatické kroky, a že by proto diskuze v Radě bezpečnosti nebyla produktivní. Nechaly však otevřenou možnost uspořádání podobného setkání v úterý, uvedly zdroje Reuters.

RB OSN se sešla kvůli eskalující situaci na Blízkém východě tento týden dvakrát za zavřenými dveřmi, nezveřejnila však dosud k věci žádné vyjádření. Podle některých zdrojů společné prohlášení blokují rovněž Spojené státy kvůli tomu, že by podle nich nepomohlo situaci.

K „resetování jednání“ mezi Izraelem a Palestinci vyzval také francouzský prezident Emmanuel Macron, který jednal s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem a posléze má jednat i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten podle AFP „nebyl telefonicky k dispozici“.

Macron vyjádřil lítost nad smrtí mnoha palestinských civilistů, zároveň ale kritizoval hnutí Hamás a další teroristické skupiny za ostřelování Tel Avivu a ohrožování bezpečnosti izraelského státu.

Izraelská armáda oznámila, že od dnešního rána bylo na Izrael z pásma Gazy vypáleno zhruba160 raket. Izraelské obranné síly (IDF) dodaly, že desítky střel byly zachyceny protiraketovým systémem Iron Dome.

Počet zemřelých Palestinců v Pásmu Gazy se zvýšil na 87, uvedlo místní ministerstvo zdravotnictví. Nejméně 530 dalších osob bylo v důsledku pokračujících násilností zraněno.

Násilnosti radikálních Arabů a radikálních Židů v izraelských městech a vzájemné ostřelování Izraele a Pásma Gazy, v němž vládne hnutí Hamás, zastavily i další povolební jednání o nové izraelské vládě.

Šéf strany arabských Izraelců Mansúr Abbás, který je některými médii označován za rozhodujícího politika při koaličních jednáních, řekl, že nebude jednat, dokud židovsko-arabské násilnosti neskončí. Informoval o tom zpravodajský server The Times of Israel. Podle něj také dvě pravicové strany Jamina a Nová naděje pozastavily kvůli násilnostem koaliční jednání.

Ruský prezident Vladimir Putin a generální tajemník OSN António Guterres vyzvali obě strany izraelsko-palestinského konfliktu k zastavení násilností a zajištění bezpečnosti civilistů. Informovala o tom agentura Reuters. Guterres je v Rusku na pracovní návštěvě.

„Vzhledem k eskalaci palestinsko-izraelského konfliktu bylo zdůrazněno, že hlavním cílem je zastavit násilnosti na obou stranách a zajistit bezpečnost civilních obyvatel,“ citovala z prohlášení Kremlu agentura Reuters.

Guterres je sice v Moskvě, ale s Putinem jednal prostřednictvím videohovoru. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS novinářům sdělil, že formát jednání nemá nic společného s Putinovým zdravím. Doporučili to ale podle něj epidemiologové vzhledem k pandemii covidu-19.

Někteří vysocí představitelé Izraelských obrannných sil (IDF) podle webu Haaretz připustili, že míra raketové palby, jakou v posledních dnech Izrael zažívá, byla neočekávaná.

Během několika dnů bojů bylo vypáleno přibližně 1 600 raket, z čehož téměř 90 procent zachytil izraelský protiraketový systém. Největší jednotlivou palbou bylo 140 raket vypálených Hamásem na Aškelon.

V Německu se v posledních dnech množí útoky na synagogy. V uplynulých dnech byla mnohá německá města svědky protestů, útoků na synagogy a dalších incidentů včetně pálení izraelských vlajek. Události zjevně souvisí s vyostřením konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.

Protiizraelské protesty se konaly v Berlíně, Hamburku či Hannoveru. V Bonnu či Mannheimu byly poničeny synagogy.

Ústřední rada Židů v Německu na Twitteru ukázala video s desítkami protestujících s palestinskými a tureckými vlajkami a sprostě nadávajících na Židy. „Nenávist vůči Židům uprostřed Gelsenkirchenu před synagogou. Doba, kdy byli Židé terčem urážek uprostřed ulice, měla být už dávno minulostí. Toto je čistý antisemitismus, nic jiného!“ uvedla organizace.

Desítky tisíc Palestinců se ve čtvrtek ráno shromáždily na Chrámové hoře v Jeruzalémě k modlitbě na svátek íd al-fitr, který se slaví po skončení postního měsíce ramadánu. Podle deníku The Jerusalem Post jich bylo až 100 000.

Na videích sdílených na sociálních sítích jsou vidět z dnešního rána na Chrámové hoře davy zejména mladých Palestinců, kteří mávají palestinskými vlajkami a nesou transparenty oslavující palestinské hnutí Hamás, jež ovládá Pásmo Gazy. „Ó Bože, dej Gaze vítězství,“ skandovali lidé podle deníku The Jerusalem Post a před islámskou svatyni rozbalili transparenty na počest lídrů z Gazy.

Náčelník generálního štábu izraelských ozbrojených sil (IDF) vydal zákaz dovolených příslušníkům a příslušnicím bojových jednotek. O přípravách případné pozemní invaze do Gazy svědčí i povolání zatím 7000 rezervistů. V létě 2014 povolal Izrael do zbraně během pozemní operace v Gaze více než 80 000 záložních vojáků.

Nepokoje v úterý a v noci na dnešek zachvátily mnoho měst, včetně Lodu, Jeruzaléma, Haify, Tiberiasu, Akku, Bat Jamu a Umm al-Fahmu. Policie podle ynet zatkla nejméně 374 lidí, některým zadrženým bylo podle ní 13 let. Desítky lidí byly zraněny. Lehce zraněno bylo také 36 policistů.