Při protestech větší moc policistům. Útok na lidská práva, bouří se Britové

Britští poslanci hlasovali v poměru 365 hlasů pro návrh, což je současně i počet konzervativců držících v Dolní sněmovně většinu, a 265 proti. Legislativa tak postoupila do horní komory britského parlamentu, tedy do Sněmovny lordů.

Kromě hlavního textu zákona Dolní sněmovna v pondělí večer projednala i několik dodatků. Ty ovšem hlasovacím sítem podle veřejnoprávní BBC neprošly. Ve Sněmovně lordů pak její členové budou mít více prostoru návrh případně dále upravit – a poté se legislativa přesune zpět do Dolní sněmovny.

S prvním návrhem přišla britská vláda přibližně v polovině března. Jen několik dní po vigilii pro zavražděnou Sarah Everardovou – Britku, k jejíž vraždě se později přiznal člen britské policie a jejíž ostatky, uložené v pytli, byly nalezeny v lese.

Právě na vzpomínkové akci, která se proměnila v protestní, došlo k několika kritizovaným zákrokům londýnských bezpečnostních složek proti demonstrantkám. A nedlouho poté představili konzervativci návrh zákona o policii, trestných činech a soudech.

Ten – podle kritiků vágními formulacemi – načrtl mimo jiné možnou podobu budoucích protestů: policie by získala větší pravomoci, skrze něž by mohla omezit například čas demonstrace či intenzitu hluku. V praxi by policejní složky získaly mnohem větší kontrolu nad demonstracemi, mezi které se počítá i protest jedné osoby.

Proti návrhu zákona se konalo v posledních měsících nespočet protestů. Obvykle pod heslem „Kill the Bill“, tedy slovní hříčkou s odkazem na snímek Quentina Tarantina Kill Bill, s jasným vzkazem: Zrušte ten zákon.

Lidskoprávní organizace Liberty se sídlem v Londýně poskytla Seznam Zprávám vyjádření – podle její ředitelky Gracie Bradleyové jde v případě schválení návrhu legislativy Dolní sněmovnou, ještě na pozadí koronavirové pandemie, o šokující vývoj. A široký útok na lidská práva „pod zástěrkou ochrany komunit“.

„Právo na protest nedostali lidé od státu darem – jde o naše základní právo a v rámci zákona o lidských právech je naopak povinností státu demonstraci umožnit, ne ji potlačit. I přesto je ale potlačení protestů to, čeho se návrh nové legislativy snaží dosáhnout,“ sdělila lidskoprávní organizace Liberty Seznam Zprávám.

I podle zástupců dalších lidskoprávních organizací je výsledek hlasování v Dolní sněmovně zklamáním. „Dolní sněmovně byla proti návrhu zákona doručena petice s více než 600 tisíci podpisy, dalších 30 tisíc lidí napsalo námitky proti návrhu zákona přímo premiérovi. To dokazuje, že veřejnost návrh zákona silně odmítá,“ uvedla pro Seznam Zprávy Barbora Bukovská, právní ředitelka britské lidskoprávní organizace Article 19.

„Bohužel ke změnám nejdrastičtějších částí návrhu zákona vůbec nedošlo. Většinu Sněmovny zřejmě názor a námitky veřejnosti nezajímají,“ míní Bukovská. Organizace Article 19 se, jak název napovídá, zabývá zejména svobodou projevu – z jejího pohledu tedy návrh legislativy představuje velký zásah do základních lidských práv, i toho shromažďovacího.

Zákon podle Bukovské rozšiřuje už teď rozsáhlé pravomoci policie, jimiž mohou omezit právo na protest: „Zavádí navíc nové trestné činy v této oblasti a širší možnosti zákazu protestů v okolí parlamentu. V tomto směru zákon nejenže omezuje svobody shromažďování a projevu, ale omezuje důležité mechanismy, které mají občané demokratických zemí k dispozici, aby se postavili státu a vyjádřili svůj názor.“

Problematické je podle lidskoprávních aktivistů i rozšíření dalších pravomocí policie. Například v případě takzvaného stop and search, tedy náhodného zastavení a prohledání osoby – třeba na ulici. „To může být policií zneužité a dojde k nárůstu profilování a diskriminace lidí jiné barvy pleti ze strany policejních složek. Další obavy se týkají kriminalizace způsobu života romských kočovných komunit,“ vyjmenovala Bukovská z Article 19.

Nejde podle ní ale o žádné velké překvapení. Současná vláda v čele s konzervativcem Borisem Johnsonem podle ní navazuje na pokusy předchozích kabinetů o omezení ochrany lidských práv ve Spojeném království.

„Zde mohu odkázat na opakované pokusy oslabit zákon o lidských právech (Human Rights Act) z roku 1998 a proces soudního přezkumu (judicial review). Nynější návrh zákona je proto třeba posuzovat v kontextu snah této vlády centralizovat výkonnou moc a omezit kritiku a projevy nespokojenosti vůči vládě ze strany občanské společnosti, odborů, marginalizovaných komunit i jednotlivých občanů,“ uzavřela právní ředitelka Article 19 Barbora Bukovská.

Debata v Dolní sněmovně se nicméně netýkala pouze rozšíření pravomocí policie při demonstracích. Na stole byla mimo jiné otázka sexuálního násilí – v mnoha případech ale poslanci dodatky (například ten, který by stanovil jako minimální trest za znásilnění sedm let za mřížemi) neschválili.

Neúspěšná byla i snaha labouristů o prosazení návrhu, který by zavedl jakési „nárazníkové zóny“ v okolí klinik, jež provádějí potraty. Ty by zajistily, že by jejich klientky či pracovníci nečelili obtěžování.

Otazník nyní visí například i nad ochranou prodavačů a zaměstnanců obchodů. Poslanci navrhli ustavení nového trestného činu – útoku na pracovníky v obchodech, který by byl trestán až 12 měsíci za mřížemi v případě výhrůžek, nadávek či násilností vůči takovým osobám. O bližší podobě takových opatření budou jednat členové Sněmovny lordů.