Článek
Klub, kde se lidé setkávají, jsou registrovaní, nabízí jim zde zdravotní program. A to hlavní: konzumují konopí. Látka se přitom v klubu neprodává a k mání není ani alkohol.
Nápad, který už na několika místech v zahraničí funguje, představil Jindřich Vobořil na prosincovém think-tanku Racionální politiky závislostí – semináři expertů a zastánců legalizace konopí v Praze.
Podle bývalého šéfa protidrogové agendy jsou právě regulované kluby cestou, jak zajistit závislým lidem substituční léčbu a zároveň oslabit černý trh. Argumentuje přitom právě zkušenostmi ze zahraničí. Podobné kluby zavedla například Barcelona, kde je reguluje městská vyhláška i vládní katalánský předpis.
„Jde o nízkoprahový přístup, který má různé varianty, jež mohou obsahovat například zdravotní supervizi. Při mírné úpravě je možné tento model relativně rychle zavést i v Česku, aniž bychom byli ve sporu s mezinárodními úmluvami,“ uvedl k nápadu Vobořil. Kluby by podle něj řešily zejména problémy intenzivních uživatelů konopí.
Experiment v Brně
Národní strategie proti závislostem do roku 2027, kterou vláda schválila v půlce loňského května, s konopnými kluby nepočítá. Vobořil, který momentálně působí jako ředitel společnosti Podané ruce, proto plánuje myšlenku letos prosadit alespoň v rámci pilotního experimentálního projektu v Brně. S vedením města už podle svých slov jedná.
Zatím je v Česku legální pěstování technického konopí, které obsahuje jen stopové množství psychoaktivních látek. Pěstování konopí pro léčebné účely se váže na licenci a předepsat ho mohou jen vybraní lékaři. Léčebných účinků rostliny využívají zejména lidé s chronickými bolestmi, pacienti s roztroušenou sklerózou, onkologičtí pacienti nebo lidé s AIDS. Nyní je ale v Česku pěstování až pěti rostlin konopí přestupkem a pěstitel může dostat i 15tisícovou pokutu.
Při přípravě národní strategie do roku 2027 se původně počítalo i s rekreačním konopím. V textu stálo, že se bude sledovat legislativa v zahraničí a pro Česko se zváží možnosti „na škále mezi registrovaným samopěstováním, konopnými kluby či státem kontrolovanými monopolizovanými konopnými agenturami přes případné kontrolované komerční modely“. Výsledkem měl být případně model, který by minimalizoval dopady u intenzivních kuřáků konopí. Ve schváleném dokumentu už ale pasáž není, zůstalo jen u sledování vývoje regulace a legalizace v cizině.
Záhuba, nebo pomoc?
Podle výroční zprávy o užívání drog za loňský rok jsou konopné látky nejčastěji konzumovanou nelegální drogou v Česku. V životě je vyzkoušela zhruba třetina dospělých a v posledním roce asi desetina. Loňský průzkum mezi lékaři ukázal, že problémy s užíváním konopí má až 93 000 lidí. Vládní strategie zmiňuje dokonce 125 000 rizikových uživatelů.
„Pro tyto lidi nemáme žádné příliš jasné služby. Konopné společenské kluby by mohly nabídnout snižování rizik i lepší přístup k uživatelům,“ říká k problému výzkumná pracovnice Národního ústavu duševního zdraví Barbora Bláhová.
Podle současné národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové má s konopím zkušenost téměř třetina šestnáctiletých a v posledním roce ho užila skoro čtvrtina. Mezi osmnáctiletými marihuanu vyzkoušela více než polovina.
Koordinátorka zároveň připomíná, že je v celém Česku skoro 300 programů s různými adiktologickými službami pro závislé, chybí ale hlavně ambulantní péče.
Ty, kteří konopí potřebují k tišení bolestí, ale od příštího roku čekají změny. Od ledna budou mít až 90 procent ceny předepsaného léčiva hrazeno pojišťovnou. Pojišťovny by přitom podle nových pravidel měly hradit až 30 gramů léčebného konopí pro jednoho pacienta měsíčně. Případné vyšší množství by podléhalo souhlasu revizního lékaře.
Poznámka redakce: V článku byla opravena informace o sankcích za pěstování konopí pro osobní účely.
