Článek
Donedávna to byla záhada. Nikdo netušil, co přesně se skrývá pod zabetonovaným poklopem v nenápadném domku v centru Brna.
Architekt Aleš Svoboda pětatřicet let bádá v tamním rozsáhlém podzemí. Když v úterý poprvé v životě po zrezivělých schodech sestoupil do obrovského podzemního dómu, na chvíli jen užasle stál. „Jsem naprosto překvapený a ohromený. Tento prostor může být skvostně využitelný. Rovná podlaha, krásné oblouky bez jakýchkoli statických poruch,“ rozhlédl se po podzemní „katedrále“ v centru města.
Brno, proslavené bary, vilou Tugendhat či sochami s faly, chystá turistům nové originální překvapení. Přímo v centru města pod Žlutým kopcem ukrývá tři velké podzemní vodojemy. Pro představu - každý z nich je rozlohou jen o něco menší než pražská katedrála svatého Víta. Vodárenské stavby jsou nevyužité od roku 1997.
Zatímco dvě badatelé už dobře zmapovali, nejstarší z nich, pocházející ze sedmdesátých let 19. století, byla až donedávna zabetonovaná.
V tomto týdnu do vodojemu při dobrodružné výpravě exkluzivně nahlédla hrstka lidí, včetně reportérů Seznam Zpráv. Podzemní dóm tvořený cihlovými podloubími měří na délku přes sedmdesát metrů, na šířku 45. „Myslím, že z toho může být hlavní atrakce Brna,“ uvedl náměstek brněnské primátorky pro bydlení a majetek Jiří Oliva (ČSSD).
Město chce postupně otevřít všechny vodojemy. „Věřím, že část už do roka. Takové mysteriózní prostory jsou rarita. Tohle by měli vidět Brňané i další návštěvníci. Místo má obrovský turistický potenciál,“ dodal Oliva.
Každý vodojem na Žlutém kopci podle něj může posloužit jiným účelům. „Je tu prostor pro výstavy, koncerty, videomappingy. Ve druhém cihlovém uvažujeme o částečném napuštění vodou. Lidé by tam mohli projíždět na lodičkách. Když se ta nádherná klenba bude zrcadlit ve vodě, tak prostoru dodá ještě nový rozměr,“ popsal Oliva.
Podle něj je výhoda, že si zpřístupnění nevyžádá stovky milionů korun. „Zatím jsme na začátku, ale odhadujeme náklady mezi 10 a 20 miliony korun. Vodojemy jsou skvěle zachovalé. Stačí vyřešit vstup a elektřinu,“ doplnil. Objekty jsou „zpamátněné“.
Oliva míní, že půjde vytvořit různé návštěvnické okruhy, místo chce začít otevírat lidem do roka. „Chceme uchovat tajemnost a jedinečnost místa. Musí se proto zpřístupnit citlivě. Na jednom okruhu třeba lidem rozdáme svítilny a budou si místo objevovat sami,“ řekl.
Město nyní řeší, které příspěvkové organizaci správu svěří. „Preferoval bych hvězdárnu, protože má v čele velmi schopného manažera,“ naznačil Oliva na adresu Jiřího Duška.
Brno začalo obří vodojemy stavět před 150 lety. „Původní vodovody tehdy nestačily. Vymysleli nový zdroj. Padlo rozhodnutí, že budou brát vodu z řeky Svratky,“ popsal Svoboda.
Monumentální dómy však plně sloužily jen omezenou dobu. „Voda neměla dobrou mineralitu a také kvůli špatné izolaci byla v létě teplá a v zimě studená,“ sdělil Svoboda.
Město později začalo využívat Březovský vodovod a před 23 lety vodojemy přestaly sloužit úplně.
