Článek
Pražští radní dnes schválili smlouvu o spolupráci se státem zřizovaným ústavem, který studii zpracuje zdarma.
„Dodnes neexistuje žádná souhrnná studie, která by byla zpracována na téma minulosti tohoto pohřebiště,“ uvedla radní Milena Johnová (Praha Sobě). Dodala, že studie by měla mapovat historii hřbitova od jeho vzniku mezi lety 1912 a 1914 přes obě světové války, období komunismu až po vývoj po Sametové revoluci.
Hotová by podle radní měla být do konce roku. „Hlavní město ji použije jako základní informační vstup pro další plány úpravy pietního místa na Ďáblickém hřbitově,“ vysvětlila Johnová. Město plánuje na úpravy Čestného pohřebiště popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje, které se na hřbitově nachází, vypsat architektonickou soutěž.
Vedení Prahy se před časem pokusilo na hřbitově najít pozůstatky Zdeny Mašínové starší, matky bratrů Mašínových. Po provedeném archeologickém průzkumu jednoho z hromadných hrobů, který na základě rozhovoru s hrobníkem vytipovala dcera pochované Zdena Mašínová mladší, však magistrát musel konstatovat neúspěch. Záznamy o polohách hrobů a pohřbených byly zničeny při požáru administrativní budovy Správy pražských hřbitovů
Podle informací historiků bylo v místě nynějšího čestného pohřebiště mezi lety 1943 a 1961 vykopáno 72 hromadných hrobů. Kromě obětí z období protektorátu a komunistické diktatury se do nich pohřbívaly také další lidé, jejichž pohřby platilo město. V hromadném hrobě tam byl pohřben také páter Josef Toufar, jehož ostatky byl před několika lety vyzvednuty a následně pohřbeny v Číhošti.
Ďáblický hřbitov je s rozlohou 29 hektarů po Olšanech druhým největším pohřebištěm v metropoli a od roku 2017 je národní kulturní památkou. Vstupní pavilony, bránu a ohradní zdi navrhl architekt Vladislav Hofmann v kubistickém stylu.
