Článek
Ústecký kraj by mohl v rámci Fondu spravedlivé transformace (FST) rozdělit 15,8 miliardy korun. Takový je návrh ministerstva životního prostředí. S ohledem na nejvíce zasažené území těžbou uhlí ze tří krajů, kterým jsou peníze z fondu určené, by rád získal více. ČTK to řekl Martin Mata z Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK). O dotaci na velké projekty se už přihlásila některá města.
Operační program Spravedlivá transformace se zaměřuje na rozvoj a ekonomickou proměnu tří regionů závislých na těžbě, a to Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Cílem programu je ústup od těžby hnědého uhlí a přeměna na ekonomiku šetrnější k životnímu prostředí. „Každý kraj má trochu jiný pohled a chce si vybojovat co nejvíce, to je v pořádku. Naše představa je však 17 miliard korun s ohledem na nejvíce zasažené území jak plochou, tak energetickýma společnostmi, konec konců i celkovým zatížením. Drtivá většina energie (elektřina, teplo) pochází od nás, a to ve prospěch dalších krajů. Ubrání peněz je nepřijatelné, 15 miliard je hraniční mez,“ uvedl Mata.
Inovační centrum dostalo po volbách pověření od vedení kraje, aby se přípravou operačního programu zabývalo. „Úkolem a výzvou bylo celou záležitost dotáhnout do konce jak po odborné, tak vyjednávací stránce. To se naplňuje. Plán jsme pro Ústecký kraj vytvořili zdarma a díky naší infrastruktuře a spolupráci s výzkumem i aktéry v regionu do toho vložili celkově 300.000 korun do externích služeb. Jen pro srovnání, v jiných regionech se jedná i o milionové částky a najmuté agentury,“ uvedl Mata.
Termín pro podání strategického projektu uplynul 30. dubna. Typ žadatele omezen nebyl, ale náklady musely činit nejméně 50 milionů pro neinvestiční projekt a 200 milionů korun pro investiční projekt. Připravenost projektů je podle Maty základní parametr pro úspěch v žádosti. Ústecký kraj připravuje jeden komplexní strategický projekt za miliardu korun, který by měl nastartovat transformaci a vytvořit základ pro přeměnu regionu v otázce rekultivace, podnikání, informačních technologií a energetiky.
Děčín chce, aby do fondu byl zahrnut projekt rozvojové zóny v prostoru východního nádraží. Žádnou takovou zónu město dosud nemá, její zřízení je omezené mimo jiné zátopovým území Labe. „Využití nákladového nádraží Děčín – východ, tzv. dolního nádraží, je jedinou cestou vedoucí ke vzniku nových pracovních příležitostí a celkové obnově území,“ uvedlo město v důvodové zprávě ke schválení projektu zastupiteli. Pokud projekt uspěje, revitalizovat se bude komplex kolejišť, hospodářských budov, skladišť, které již ztratily svoje původní funkce, nejsou využívány a chátrají. Záměr zahrnuje historickou budovu rakouské dráhy, která je kulturní památkou a nyní chátrá bez využití.
Teplice by rády uspěly s projektem udržitelné veřejné městské mobility, jehož cílem je přechod veřejné dopravy k bezemisní dopravě, snížení energetické náročnosti provozování dopravy, zapojení digitálních inovací. Ústí nad Labem připravilo projekt revitalizace bývalého cukrovaru a Litoměřice žádají s dalšími účastníky o podporu velkého geotermálního projektu. „Přihlásili jsme se do strategických projektů. Komplexní projekt už nezahrnuje jen využití geotermální energie, ale také ukládání tepla, výrobu vodíku a využití obnovitelných zdrojů energie,“ řekl ČTK místostarosta Litoměřic Karel Krejza (ODS). „Jsme připraveni okamžitě čerpat dotaci a nastartovat přípravné práce,“ uvedl Krejza. „Náklady na celý projekt se odhadují na 1,5 miliardy korun,“ uvedl Krejza.
Hodnotit se budou projekty v květnu a červnu. Krajské zastupitelstvo projekty bere na vědomí, neschvaluje je. Hlavním orgánem pro schválení je Regionální stálá konference, kde jsou zástupci kraje, měst, obcí, krajské hospodářské komory a další. „Na červnovém zastupitelstvu přijde závěrečná zpráva od ICUK a tím se i ukončí naše pomoc,“ uvedl Mata.
