Článek
Když chtěli senátoři v září podat žalobu k Ústavnímu soudu na prezidenta Miloše Zemana, a vyjasnit tak jeho pravomoci, narazili. Senátní návrh totiž musí odsouhlasit ústavní většiny v obou komorách parlamentu, tedy třípětinová většina přítomných senátorů a třípětinová většina poslanců.
A to je vzhledem k praxi, kdy mají obě komory většinou jiné politické složení, téměř nemožné. Senátoři proto chtějí, aby mohly ústavní žalobu předložit obě komory nezávisle na sobě, pokud by tuto pravomoc neměl mít znovu pouze Senát jako před zavedením přímé volby hlavy státu.
Změna by ale měla platit až pro příštího prezidenta, aby její projednávání nebylo zatíženo vztahem zákonodárců k Miloši Zemanovi. „Aby příští prezident neměl pocit, že nemá žádnou odpovědnost k ústavnímu pořádku,“ komentoval záměr senátor Jiří Dienstbier (ČSSD).
Místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) označil změnu za důležitou, „pokud tu nechceme dalšího prezidenta, který se bude chovat jako v poloprezidentském systému“. Senátor STAN Zdeněk Hraba zmínil možnost požádat Ústavní soud o „závazný výklad“ ústavy ve vztahu k prezidentským pravomocím, například k návrhům na jmenování členů vlády, profesorů nebo povyšování na generály.
Novinku chtějí senátoři protlačit přes návrh poslanců na zavedení klouzavého mandátu. Podle Dienstbiera jde o „jedinou z navržených změn ústavy, na níž výrazné části Sněmovny doopravdy záleží“. Senát by toho měl podle Dienstbiera využít a k jejich návrhu připojit právě část o ústavní žalobě.
