Článek
„Na okresních soudech pracuje 65 procent žen, ale na Nejvyšším soudě je jich jen 22 procent,“ říká Kateřina Šimáčková, mimochodem jedna ze dvou žen mezi patnácti ústavními soudci.
Zároveň vysvětluje, jak převažující mužský pohled ovlivňuje celkové směřování práva a spravedlnosti v zemi a promítá se i do znění zákonů. „Muž je v zákonech pravidlo, žena je tam jako odchylka,“ říká soudkyně a za příklad uvádí zákoník práce, kde je žena zmíněna jen u práva na kojení.
Ve Výzvě se Kateřina Šimáčková vyjadřuje i k citlivému tématu, jak její kariérní postup v justici ovlivnilo to, že sama nemá děti. Mluví i o receptu, jak v současné hektické době zachraňovat rozpadající se vztahy. „Lidé v dnešní době neradi opravují věci, které se porouchají. Prostě je opustí a koupí si nové,“ říká a zmiňuje příměr o zaštupovaných ponožkách, které ji vždy dojímaly.
„Když tu chybu společně překonáte, tak druhého máte ještě raději a ještě lépe ho znáte. Jde o to, aby se lidé nezastavili u prvního problému, kterému čelí. Ten hypotetický budoucí neznámý asi nebude o tolik lepší než manžel, kterého znám, a mám řadu důvodů, proč ho mít ráda.“
Jak se jako ústavní soudkyně chystá na pravděpodobnou žalobu ohledně zdanění církevních restitucí? Jak hodnotí nedávný skandál, kdy se hradní kancléř podle mínění některých soudců snažil ovlivnit jejich rozhodování? A měla by se česká ústava po více než čtvrtstoletí v něčem změnit?
Rozhovor s Kateřinou Šimáčkovou najdete ve videu umístěném nahoře v textu.
