Článek
Je to největší producent sladkovodních ryb v Evropě, ročně prodá přes 3000 tun kaprů. Rybářství Třeboň hospodaří na pěti stovkách rybníků v Česku. Jejich počet se nezmění ani po úterním verdiktu Ústavního soudu.
Ten vyhověl stížnosti třeboňského impéria, které tak nemusí vrátit státu šest rybníků a další pozemky z bývalého církevního majetku. Od státu je na základě církevních restitucí požadovala římskokatolická prelatura Český Krumlov. Za pravdu jí původně daly Nejvyšší soud a krajský i okresní soud v Českých Budějovicích, které majetek přiřkly farníkům. Ústavní soud už dříve zrušil vykonavatelnost rozsudků a nyní dřívější soudní rozhodnutí úplně zrušil.
Justice řešila vlastnictví šesti rybníků v okolí Vlachnovic a Petrovic u Borovan. Rozlohou okolo jednadvaceti hektarů sice představují jen minimální část rybářství, ale je to rozsudek, který může ovlivnit další podobné kauzy.
Rybářství přišlo k majetku při velké privatizaci v roce 1992. Jádro sporu o určení vlastnictví tkví v době, kdy rybníky přešly do majetku státu. Rybářství s prelaturou se neshodly, jestli se tak stalo po komunistickém puči při znárodňování, anebo ještě dřív. „Z pozemkových knih je možné vyčíst, že se jednalo o církevní majetek,“ uvedl advokát prelatury Jakub Kříž.
Soudní senát však dospěl k závěru, že při komplikovaných vztazích ve čtyřicátých a padesátých letech nelze zpětně určit okamžik změny majitele. „Ústavní soud se neshoduje s argumentací obecných soudů, že pokud nešlo doložit dřívější vlastnictví státu, muselo k němu nutně dojít po 25. únoru 1948,“ uvedl generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.
Na dobu komunistického „znárodňování“ se vztahuje takzvané blokační ustanovení, které zapovídalo převod někdejšího církevního majetku na soukromé subjekty.
Ústavní soud také zohlednil ochranu „dobré víry“ rybářství. „Rybářství věřilo, že toto vlastnictví nabylo od svého předchůdce a že je drží v dobré víře a že přechod vlastnictví byl legální a oprávněný,“ dodal Göttinger.
Soudce jinými slovy argumentoval, že nebylo v silách rybářství tehdy řešit, jestli byla privatizace zákonná. „Je nepřiměřené požadovat, aby stěžovatelka aktivně zjišťovala jeho možnou nesprávnost s odůvodněním, že o údajném původu nemovitostí vědět měla a mohla,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Senát Ústavního soudu se nálezem odklonil od předchozích stanovisek jiných senátů. I mezi soudci vyvolal rozbroje. Proti nálezu se vyslovil soudce Jiří Zemánek, označil jej dokonce za „demagogický“. „Otáčet judikaturu bez použití režimu změnového stanoviska je porušením zákona o Ústavním soudu a porušením zásady zákonného soudce,“ uvedl Zemánek.
Rybářství Třeboň krátce po revoluci založilo vedení dřívějšího státního podniku. Podle farnosti o sporném majetku muselo vědět. „Privatizační projekt sestavovali ti samí lidé, kteří to rybářství privatizovali. Přímo v projektu bylo napsané, že jde o církevní majetek. Tehdejší judikatura neumožňovala privatizaci církevních pozemků. Dobrou víru lze z našeho pohledu vyloučit,“ namítl Kříž.
Soudce připomněl, že privatizační projekt zahrnoval několik protichůdných informací. Píše se v něm například, že téměř sto procent rybníků přešlo na vlastnictví státu už při první pozemkové reformě, tedy před únorovým převratem. Jiná část dokumentu ale mluví o tom, že předchozí státní podnik hospodařil na menší ploše bez části rybníků. „Měl-li stát nabýt téměř 100 procent pozemků, a hlavně rybníků v první pozemkové reformě, mohly stěží tvořit předmět restitucí rybníky představující nezanedbatelných 8,7 % rozsáhlého majetku,“ píše se v nálezu.
Spory o rybníky započaly krátce po jejich privatizaci na začátku devadesátých letech minulého století. Podle českokrumlovské farnosti neměl přechod do soukromých rukou zahrnovat historický majetek církve. O rybníky se prelatura mohla podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi přihlásit až po jejich převedení zpět na stát.
Vedení společnosti namítalo, že jednalo v dobré víře při nakládání s rybníky a dalším majetkem. Podle něj není z pozemkových knih patrné, jestli rybníky nepřešly do vlastnictví státu už před únorovým převratem v roce 1948. Redakce zjišťovala také stanovisko rybářství. „Celé vedení je dnes pryč, vyjádří se nejdřív ve středu,“ sdělila asistentka.
Spor se vrací k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, který se musí řídit právním názorem Ústavního soudu. „Budeme dodávat další důkazy, abychom vyhověli i těm přísnějším podmínkám, které Ústavní soud stanovil. Věříme, že soudy přesvědčíme, že nárok prelatury byl oprávněný,“ doplnil Kříž.
Největší české rybářství vlastní 8 tisíc hektarů ploch rybníků, další má v nájmu. Celkově hospodaří na 500 rybnících.
