Článek
Dosud přiznávaly soudy mnohem menší náhradu, pokud vůbec nějakou. Změnu způsobil až rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který nabyl právní moci letos v červenci. Tento verdikt zopakoval, že tzv. regulace nájmů porušovala lidská - vlastnická - práva majitelů domů.
Ti totiž často mohli na nájemném vybrat jen velmi nízkou částku, která ani nepokryla náklady na údržbu domu a nutné opravy. Konkrétně tak rozhodl v případě tří stěžovatelů.
Ústavní soud ve svém nálezu v úterý konstatoval, že se výpočtem uznaným štrasburským Evropským soudem pro lidská práva mají řídit při rozhodování o náhradách i české soudy.
„Obecné soudy jsou tak povinny při rozhodování o výši náhrady za omezení vlastnického práva regulací nájemného v období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2006 vycházet jako z primárního kritéria z rozdílu mezi obvyklým (tržním) nájemným v daném místě a daném čase a nájemným, kterého mohl dle právní úpravy vlastník dosahovat či kterého skutečně dosahoval,“ zdůvodnila nález mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Zároveň dodala, že nález vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, rozsudek Městského soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu.
Podle Ústavního soudu totiž všechny zmíněné soudy porušily právo stěžovatele na ochranu vlastnického práva garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Rozhovor s místopředsedou Občanského sdružení majitelů domů a bytů Karlem Polatou najdete ve videu v úvodu článku. Příběh Josefa Čapského, který loni v červenci po třinácti letech soudů porazil ve Štrasburku definitivně český stát, si můžete pustit ve videoreportáži pod tímto textem.
Příběh Josefa Čapského.Video: Aleš Černý
