Článek
Ústavní soudci se v úterý chystají rozhodnout o stížnosti senátorů z roku 2017 na volební pravidla v Česku, která znevýhodňují malé strany a koalice.
Zdroje Seznam Zpráv obeznámené s dosavadní diskusí na soudu tvrdí, že většina soudců chce senátorům v jejich stížnosti vyhovět. To by znamenalo zásadní změnu volebních pravidel. A to vše jen několik měsíců před již oficiálně vyhlášenými volbami do Poslanecké sněmovny.
Že se soudci hodlají věcí v nejbližších dnech zabývat, popsaly Seznam Zprávy už minulý týden. Senátoři za STAN u soudu napadli systém přepočítávání hlasů, který znevýhodňuje malé strany a malé kraje. A také nutnost koalic získat pro vstup do Sněmovny větší počet hlasů než samostatně kandidující strana.
„Vzhledem k tomu, že současný systém nepokrytě upírá voličům právo na rovnost jejich hlasu, věřím, že šance na úspěch jsou slušné a Ústavní soud umožní přijmout férový volební systém,“ komentuje podání senátorů jejich právník, europoslanec Stanislav Polčák (STAN).
Na úterní rozhodnutí ústavních soudců může mít vliv několik událostí, které se odehrály od loňských Vánoc. Prezident Miloš Zeman krátce před koncem roku vyhlásil volby podle aktuálního znění zákona. Následně skupina senátorů jeho rozhodnutí napadla rovněž u Ústavního soudu.
A poté, co vyšlo najevo, že soudci se volebními pravidly hodlají zabývat, se na ně prezident obrátil s apelem, aby politický systém nebourali.
Legislativní sprint
Podle zdrojů z Ústavního soudu ale soudci zřejmě Zemanovu apelu nevyhoví. Za pravdu pravděpodobně dají senátorům a vymažou problematické pasáže z volebního zákona. Na Sněmovně a Senátu pak bude nahradit je pravidly novými.
Takové rozhodnutí by bylo problematické především pro velké strany, které na současném systému vydělávají. Například hnutí ANO, pokud by platil spravedlivější systém již při minulých volbách, by nyní mělo až o 16 poslanců méně.
Pokud se soudci rozhodnou, že napadené pasáže ze zákona zmizí ihned po zveřejnění jejich nálezu, rozběhne se „legislativní sprint“, aby bylo vůbec možné na podzim novou Sněmovnu zvolit. Bez nových pravidel by například nebylo možné voličské hlasy na poslanecké mandáty vůbec přepočítat.
Zákonodárci by tak měli jen zhruba tři měsíce, aby zákon doplnili a volby mohly proběhnout bez větších potíží. Do srpna musí mít politické strany a koalice připravené kandidátky, které se sice již skládají, ale jejich finální podoba musí odpovídat novému znění zákona.
Současným poslancům pak končí jejich mandát uplynutím čtyř let, což bude právě letos v říjnu, a nemohou si ho nijak prodloužit. Kdyby se proces někde zadrhl, Česko by zůstalo bez Sněmovny.
Novou podobu zákona navíc nemají v rukách jen poslanci, musí se dohodnout i se Senátem, který v této věci nelze v dolní komoře přehlasovat. Znamená to, že Andrej Babiš si bude muset hledat shodu s opozicí, jež má v Senátu většinu.
Zemanův tah
Dopis prezidenta ústavním soudcům nemá oporu v zákoně a z Ústavního soudu už na Hrad vzkázali, že na něj nebudou brát zřetel. Skutečnou brzdu však Zeman do jejich rozhodování zasadil brzkým vyhlášením voleb v prosinci loňského roku.
Zeman totiž volby vyhlásil podle původního znění zákona a spolu s tím začaly běžet související termíny. Například již bylo určeno, že hlasy voličů ze zahraničí se sečtou společně s hlasy voličů v Ústeckém kraji. Stranám se už také začaly sčítat výdaje na kampaň.
„Ústavní soud může paragrafy jen smazat, na zákonodárcích je, aby je nahradili. Pokud by například chtěli nahradit čtrnáct krajů jedním volebním obvodem, šlo by o zásadní změnu a regulérnost voleb by byla napadnutelná,“ říká k tomu ústavní právník Jan Kysela. Výjimkou by podle něj mohl být případ, kdy by změna měla jen matematický charakter.
Ústavní soud má v rukou jednu možnost, jak se s brzkým vyhlášením voleb vypořádat. Podpořit i druhou stížnost senátorů za STAN, kterou podali v lednu, vyhlášení voleb zrušit a nechat prezidenta vyhlásit volby znovu. Na rozdíl od rovnosti hlasů všech voličů není tato věc tak jednoznačná. Klíčový bude zřejmě výklad, jestli senátoři vůbec v tomto případě mohou stížnost podat.
Opravte to po volbách
Možností také je, že soudci uznají, že přepočet mandátů je nespravedlivý, ale platnost svého rozhodnutí odloží. A se zdůvodněním, že volební vlak se díky Zemanovi už dal do pohybu a zákonodárci by byli v časové tísni, nechají poslance změnit zákon až po volbách. Podle informací Seznam Zpráv se vede i o tomto na Ústavním soudu diskuse.
Jenže posunutí rozhodnutí až za volby má také své velké „ale“. Volby by totiž proběhly podle pravidel, o kterých ústavní soudci předem řekli, že jsou pro určitou skupinu voličů znevýhodňující. „Nebyly by neústavní ani neplatné, ale zpochybněné,“ říká k tomu ústavní právník Kysela.
Strany nebo koalice, na které by negativně dolehly soudem zpochybněné paragrafy, by pak mohly výsledek voleb napadnout.
Poslední možností je nechat vše při starém, tato varianta je ale spíše nepravděpodobná. Takové řešení by musel navrhnout přímo soudce, kterému byl případ přidělen. A ten se k tomu podle informací Seznam Zpráv nechystá. Zvrátit jeho rozhodnutí je procesně komplikované a zahrnovalo by to přidělení celého případu novému soudci.
Teprve pokud by ten dospěl k závěru, že stížnost senátorů nemá opodstatnění, a plénum ústavního soudu by s ním souhlasilo, byla by stížnost zamítnuta. „Neznamená to ale, že by nikdo další podobné podání nemohl učinit později a úspěšně,“ dodává k tomu Kysela.
