Článek
Soudcovské plénum Ústavního soudu se začne zabývat stížností senátorů za hnutí STAN, kteří napadli volební pravidla v Česku. Podle zdrojů Seznam Zpráv soudce Jan Filip dokončil zpravodajskou zprávu a věc se začne řešit právě v těchto dnech.
Stížnost senátorů za STAN napadá dvě pravidla, která podle nich ve volbách diskriminují malé strany – přepočítávání hlasů D'Hondtovou metodou ve 14 odlišně lidnatých krajích a sčítání kvóra pro koalice.
Věc leží na Ústavním soudu už od podzimu 2017 a vypadalo to, že do konce volebního období se k ní soudci nedostanou. Teď se jí začnou zabývat devět měsíců před podzimními volbami do Sněmovny. A navíc ve chvíli, kdy už je prezident Miloš Zeman oficiálně vyhlásil.
„Informace o programu pléna Ústavního soudu je neveřejná, nemohu to proto nijak komentovat,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Pokud by soudci napadaná pravidla zrušili jako diskriminační, zásadně by to změnilo podmínky volební hry.
Přepočet hlasů na mandáty podle jednotlivých krajů způsobuje, že strany s menším volebním ziskem ve výsledku tratí, naopak vítězům systém přidává. Pro porovnání – Starostové (STAN), kteří ve volbách v roce 2017 jen těsně překročili pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, potřebovali na zisk jednoho mandátu téměř 44 tisíc voličů. Vítězné hnutí ANO ale jen 19 tisíc.
Senátoři vypočítali, že pokud by k získání jednoho mandátu stačil všem stranám stejný počet hlasů, Babišovo ANO by ve volbách v roce 2017 získalo o 15 mandátů méně.
Ústavní stížnost pak zmiňuje i extrémní situaci, která může za současných pravidel nastat – strana může pětiprocentní hranici překročit, ale kvůli přepočtu hlasů na mandáty nezískat ani jednoho poslance a fakticky tak zůstat mimo Sněmovnu.
Vedle nerovností hlasů pak senátoři napadli i sčítání kvóra pro koalice. Pokud se dvě strany spojí do koalice, musí pro vstup do Sněmovny získat ne 5, ale 10 procent. U tří stran je to 15 procent a u čtyř a více dvacet procent.
Podle stěžovatelů praxe ukázala, že toto pravidlo – shodou okolností poslední pozůstatek opoziční smlouvy – deformuje české politické prostředí. V minulosti například zkrachovala plánovaná koalice Starostů a KDU-ČSL, mimo jiné právě z obavy z desetiprocentní hranice.
Podle informací Seznam Zpráv soud otevře případ v úterý, neznamená to ale, že hned rozhodne. Nejprve budou soudci hlasovat o tom, zda se zprávou soudce Filipa souhlasí. Ti, kteří se odchýlí ve svých názorech od většiny, budou zpracovávat vlastní stanoviska. To může trvat další dva až tři týdny, teprve pak se rozsudek veřejně vyhlásí.
„Je to možné, tuto zprávu jsem neformálně obdržel, oficiálně ale tuto informaci nemám,“ řekl Seznam Zprávám předseda senátorského klubu Starostů a nezávislých Petr Holeček. Ten ve věci zastává funkci takzvaného pověřeného senátora, který skupinu senátorů zastupuje. Seznam Zprávám rovněž řekl, že dokonce uvažovali, že by své podání stáhli a znova jej podali po dalších volbách. „Asi i Ústavní soud vidí, že naše podání má něco do sebe, a je tu velká naděje pro rovnost voličských hlasů, pokud nám bude vyhověno,“ dodal.
Brzké vyhlášení voleb
Podle zdrojů redakce jsou soudci nakloněni tomu, do volebního zákona sáhnout a pro malé strany nevýhodné paragrafy změnit. Není ale jasné, v jakém rozsahu a od jakého data by změny platily. Soudci se budou muset vypořádat s tím, že volby už byly vyhlášeny podle stávající podoby zákona.
Senátoři za STAN ovšem u Ústavního soudu napadli i brzké vyhlášení voleb. Prezident vyhlásil volby 28. prosince loňského roku, přitom kandidátky se podávají až v srpnu. A mnohé strany dosud nevědí, s kým, jak a jestli vůbec budou v letošních volbách kandidovat.
