Lex Babiš se nezmění, Ústavní soud zamítl návrhy Zemana i poslanců ANO

Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů – takzvaný lex Babiš. Norma omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám a znemožňuje vybraným veřejným činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávat periodický tisk.

Soud se oběma návrhy zabýval ve spojeném řízení, soudcem zpravodajem byl Jan Filip, jinak též profesor ústavního práva na brněnské právnické fakultě. Soudci už o návrhu opakovaně diskutovali v minulosti za zavřenými dveřmi, teprve minulý týden ale našli potřebnou shodu na výroku i odůvodnění.

Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. „Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence,“ stojí v nálezu.

V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.

ÚS také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje, trvá ale na tom, že novela předpisu vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany „vyštvaly“ z politiky. Babiš uvedl, že se předpisu plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů.

Babiš je přesvědčen o tom, že rozhodnutí soudu nemůže mít vliv na to, jak problematiku jeho možného střetu zájmů posoudí auditoři Evropské komise, kteří se otázkou zabývají. „Pokud vím, tak Ústavní soud posuzoval ústavnost lex Babiš, nikoliv otázku, zda jsem ve střetu zájmů či nikoliv, či jsem ho porušil nebo ne,“ sdělil premiér ČTK.

Délku řízení opakovaně kritizoval prezident Miloš Zeman. Ten prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. „Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ uvedl Jiří Ovčáček na twitteru.

Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje od roku 2017 firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, dnešního předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Pokud by ÚS návrhům prezidenta a poslanců ANO v plném rozsahu vyhověl, zmizela by ze zákona o střetu zájmů ustanovení omezující vlastnictví médií a znemožňující získávání veřejných zakázek i přijímání dotací nebo investičních pobídek u firem ovládaných členy vlády. Ve hře bylo také ustanovení, podle kterého veřejní funkcionáři podávají oznámení o provozování médií nebo vydávání tisku, a dále některá přechodná ustanovení upravující účinnost novely zákona o střetu zájmů.

Otázkou, jestli je Babiš nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.

Přečtěte si, co Evropská komise píše v závěrečné zprávě o auditu