Článek
Ústavní soud odmítl první podněty z početnější skupiny stížností na vládní opatření proti šíření koronaviru.
První z podnětů, kterým se soud zabýval, směřoval proti březnovému vyhlášení nouzového stavu a proti omezení volného pohybu v ČR nejprve vládou a poté ministerstvem zdravotnictví. Podle úterního verdiktu je vyhlášení nouzového stavu vládou „aktem vládnutí“. „Je přezkoumatelný primárně demokraticky zvoleným orgánem, kterým je Poslanecká sněmovna,“ píše se v odůvodnění.
Další část stížnosti směřující proti vládním krizovým opatřením soud odmítl s tím, že stěžovatelka není osobou, která by v konkrétní věci byla účastníkem řízení o ústavní stížnosti. „Takový návrh mohou samostatně podat jen některé subjekty, například nejméně 25 poslanců nebo 10 senátorů,“ uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Další část stížnosti označil soud za nepřípustnou. Stěžovatele zastupuje brněnský advokát David Zahumenský.
Ten je tvrdým kritikem vládních opatření. Ani s úterním verdiktem se nechce smířit. „Ústavní soud tragicky selhal v době, kdy jsou vládou bezohledně pošlapávány ústavní principy,“ napsal na svém webu. Se stížností se Zahumenský hodlá obrátit na Evropský soud pro lidská práva.
Druhá ze stížností směřovala proti omezení veřejných zasedání zastupitelstev. Vládní usnesení už není v platnosti, soudcem zpravodajem je Pavel Šámal. Také tuto stížnost plénum odmítlo. Podnět podal právník a zastupitel za Piráty v Městské části Praha 4 Viktor Derka.
V reakci na rozhodnutí soudu Derka zdůraznil, že většina ústavních soudců považuje krizová opatření za zvláštní právní předpis a tím omezila okruh osob, které je mohou napadnout. „Tímto postupem si Ústavní soud otevřel dveře pro obdobné odmítnutí přezkumu valné většiny aktuálních vládních krizových opatření z procesních důvodů. Elegantně se tak zbavil potřeby meritorního přezkumu zmíněných opatření,“ uvedl Derka pro Seznam Zprávy.
Ústavní soud zároveň pokáral vládu za způsob vyhlášení nouzového stavu. Podle něj nebyl prezentován vhodnou formou. „Představa, že postačí tak závažnou informaci sdělit na tiskové konferenci, která je vysílaná v televizi, podle Ústavního soudu není způsob, který by odpovídal závažnosti situace a možnostem publicity,“ uvedl soudce zpravodaj.
Podle soudu mělo na každém nároží viset oznámení. „Nemůžeme si představovat, že každý náš občan visí na televizi a sleduje nepřetržitě tiskové zprávy, nebo si něco přečte na internetu. Tento způsob vyhlášení podle Ústavního soudu nebyl odpovídající vážnosti situace, nicméně na rozhodnutí to vliv nemělo,“ dodal Jirsa.
Také ústavní soudci se museli popasovat s dopady nouzového stavu, například se v některých případech radili na dálku. „Muselo se sejít plénum Ústavního soudu, neboť vedlejším účastníkem řízení je vláda. Vše proběhlo v krátkém čase. Věcí jsme se zabývali s naléhavostí, která tomu náleží,“ dodal Jirsa.
Ústavní soud se musel podněty týkajícími se nouzového stavu v uplynulých týdnech intenzivně zabývat, obdržel jich celkově deset. Stížnosti směřovaly na uzavření hranic, omezení pohybu, uzavření škol, na povinné nošení roušek nebo na zákaz doprovodu u porodů.
Další stížnosti bude plénum řešit v následujících dnech a týdnech. „Pravděpodobně se stane to, že Ústavní soud bude do značné míry vycházet z toho právě okomentovaného jako z pilotního rozhodnutí. Čímž nechci předbíhat, jak to všechno dopadne,“ dodal Jirsa.
Už minulý týden vláda Andreje Babiše prohrála u pražského městského soudu. Na podnět odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála zrušil některá opatření ministerstva zdravotnictví. Kabinet postupoval mimo právní rámec, když přesunul některá omezení pod zákon o veřejné ochraně zdraví. Měl je ponechat pod krizovým zákonem.
