Článek
Rozhodnutí pléna dnes oznámil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Soud neshledal vady v legislativním procesu při přijetí zákona a podle něj nemají zákony škrtící efekt ani nejsou v rozporu s principem rovnosti. Zrušení navrhlo 41 poslanců.
Rychetský uvedl, že stanovení daní je exkluzivní kompetencí Parlamentu a Ústavní soud zaujímá princip zdrženlivosti. Do daňových zákonů zasahuje výjimečně ze tří důvodů, a to vad v legislativním procesu, kdyby neměli členové Parlamentu možnost věc řádně projednat, v případě likvidačních a škrtících účinků daně a v případě rozporu s principem rovnosti, tedy kdyby pro srovnatelné subjekty byla různá daň. V daném případě ale soud ani jeden z důvodů neshledal.
Návrh podali poslanci v čele s Markem Bendou (ODS), kteří kritizovali především proceduru přijetí novely. Rozprava byla ve třetím čtení předčasně ukončena a opoziční poslanci prý neměli dost prostoru pro diskusi. Pro daňový balíček hlasovalo 96 poslanců vládních ANO a ČSSD a opoziční KSČM.
Podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové soud na základě stenozáznamu z diskuse ze Sněmovny dospěl k závěru, že průběh legislativního procesu nevedl k omezení práv parlamentní opozice a ta nebyla zbavena možnosti seznámit se s návrhem zákona a vyjádřit k němu stanovisko.
V případě nezrušení celého zákona část opozičních poslanců navrhovala alespoň zrušení jednotlivých částí nebo proškrtání novelizovaných daňových norem. Největší pozornost návrh věnoval zdanění technických rezerv pojišťoven. Navrhovatelé to označili za zásah do práva na ochranu vlastnictví, přičemž v některých případech bude mít skokové zdanění rdousící efekt a způsobí diskriminaci jak proti jiným odvětvím, tak mezi jednotlivými pojišťovnami.
V návrhu poslanci uvedli, že skoro u půlky pojišťoven na českém trhu bude dodatečné daňové zatížení představovat vyšší částku než jejich celkový roční zisk. Tomková uvedla, že sice nastalo určité zhoršení situace pojišťoven jako daňových poplatníků, ale z hlediska daných principů ohledně rdousícího efektu, konfiskačních dopadů nebo porušení principu rovnosti soud nenalezl důvody ke zrušení ustanovení.
Podle poslanců vytvořila novela také nerovnost ve zdanění výher z hazardních her, a to v neprospěch loterií a tombol. Zdaňuje se v nich jednorázově celý příjem z každé výhry nad milion korun, zatímco v případě ostatních her lze od daňového základu odečíst vklady. Vládní návrh dále zvýšil spotřební daně z lihu a tabákových výrobků i poplatek za vklad do katastru nemovitostí. Dílčí změny dopadly také na daň z nemovitých věcí.
