Článek
Plénum soudu zasedne 13. a 14. října, termín nechal soudce zpravodaj Radovan Suchánek zveřejnit na webu soudu.
Návrh na provedení škrtů v zákonech o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění obdržel soud už v roce 2016 od skupiny 20 senátorů z různých klubů. Kritizují rozsah sběru dat ve zdravotnictví.
„Navrhovatelé jsou si vědomi potřeby sběru zdravotnických dat jako podmínky zvyšování úrovně kvality zdravotnictví, ale nelze to činit v rozsahu a způsobem, který prosadilo Ministerstvo zdravotnictví,“ stojí v senátorském návrhu.
Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech 15 soudců, koná Ústavní soud jen výjimečně. O většině návrhů soudci diskutují za zavřenými dveřmi. Naposledy plénum veřejně zasedalo loni, kdy se zabývalo právní úpravou uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikace. Vyslechlo řadu odborníků, nakonec ponechalo sporné zákony beze změn.
V Národním zdravotnickém informačním systému (NZIS) se shromažďují a zpracovávají osobní a další údaje ze základních registrů orgánů veřejné správy, ministerstev nebo od poskytovatelů zdravotních služeb. Jsou to informace o poskytovatelích, zdravotnických pracovnících, pacientech, jejich diagnózách a poskytnutých hrazených službách. Správou systému je pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Podle senátorů jsou registry „historickým reliktem předrevolučního centrálně řízeného zdravotnictví“. „Právo na soukromí v podobě ochrany osobních dat v té době mělo zcela okrajový význam. Ani později, v devadesátých letech, nebyla problematice registrů věnována významnější pozornost,“ stojí v návrhu.
Senátoři kritizují také část zákona o veřejném zdravotním pojištění. Sporné ustanovení zavedlo novou metodu výpočtu nákladovosti zdravotnických výkonů a metodiku jejich úhrad - sytém DRG. Je založený na datech z NZIS.
