Článek
Vláda chce v pátek požádat Poslaneckou sněmovnu o revokaci usnesení, kterým má nouzový stav skončit s přijetím platnosti takzvaného pandemického zákona či nejpozději 27. února. Ústavní právník Jan Kysela však upozornil některé poslance na to, že tato cesta je „ústavně pochybná“ a spojená s riziky.
Rozhodnutí podle ústavního právníka není možné revokovat, neboť bylo publikováno ve Sbírce zákonů a je to tedy definitivní rozhodnutí ve věci, nikoliv rozhodnutí zatímní či procesní.
Podle Kysely by nejschůdnější cestou bylo takzvané doběhnutí současného nouzového stavu, jenž skončí se sobotní půlnocí, a následné vyhlášení nového nouzového stavu, který si vláda dokáže napsat tak, aby jej Poslanecká sněmovna nezrušila. Současného nouzového stavu je podle něj potřeba se zbavit, neboť byl vyhlášen protiústavně a jeho další prodlužování by mohlo mít horší dopady.
Při vyhlášení nového nouzového stavu ho totiž podle ústavního právníka nemusí poslanci posvěcovat. „Pokud usnesení Sněmovně nebude připadat sporné, aby ho zrušila, pak ho vláda může vyhlásit po dobu 30 dnů a Poslanecká sněmovna by do toho vstoupila až po 30 dnech, pokud by bylo potřeba nouzový stav prodloužit,“ vysvětlil Kysela pro Seznam Zprávy.
Na kabinetu však bude, aby dokázal nouzový stav modifikovat tak, aby šlo o novou podstatu jeho vyhlášení. Tedy plošný boj s pandemií by podle Kysely už neuspěl. „Na to měli předchozí nouzové stavy, o nichž však už Sněmovna tím neprodloužením řekla, že je nechce,“ upozornil.
Ideální by podle něj bylo nový nouzový stav napasovat na situaci v nemocnicích, které jsou přetížené, a vyhlásit ho třeba kvůli riziku vyčerpání kapacit zdravotnických zařízení v návaznosti na šíření nové nakažlivější mutace koronaviru.
Ústavní právník by zároveň byl příznivcem toho, aby se nouzový stav zkombinoval s pandemickým zákonem, podle nějž by se mohla vyhlašovat většina nařízení a nouzový stav by sloužil jen kupříkladu k omezení volného pohybu osob, který pandemickým zákonem vyhlásit nelze.
Takovýto scénář by podle Kysely byl nejčistším možným způsobem, jak se stávající situací naložit. „Zbavíte se tím soudních sporů, respektive uzávorkujete je, že mohou dobíhat stávající, ale nemohou se rozbíhat další. Na cestě, kterou si vybrala vláda, nevidím žádnou výhodu, jen nevýhody. Proč to tak udělali, nechápu,“ dodal.
Podle ministryně financí a právničky Aleny Schillerové (za ANO) to však vláda vidí jinak. Šéfka státní kasy v souvislosti s nouzovým stavem uvedla, že je právně i politicky jediné správné řešení požádat o prodloužení nouzového stavu. Pokud by to Sněmovna neschválila, tak vláda podle ní zváží vyhlášení nového nouzového stavu.
Kysela e-mail, ve kterém komplikovanost situace a možné hrozby žalob vysvětluje, poslal vybraným poslancům, u nichž doufal, že se nad situací zamyslí. Na jeho výzvu už zareagovali opoziční poslanci z koalice Spolu.
„Vláda je stále odpovědná Sněmovně a obnovování nouzových stavů při nesouhlasu poslanců s jejich prodlužováním označil právě Městský soud v Praze za ‚učebnicový příklad obcházení ústavního pořádku‘. Takové riziko nesmíme v dnešní krizové situaci dopustit,“ konstatovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Vláda musí znovu přijít a říci ‚vyhlašuji nouzový stav, mám k tomu nové okolnosti‘, mít to dobře odůvodněné a doufat, že jim ho Ústavní soud nezruší,“ potvrdil Seznam Zprávám poslanec ODS Marek Benda. Podle něj role poslanců má být až v případě, že třicet dní nebude stačit a vláda bude chtít požádat o prodloužení. „Jsem přesvědčený o tom, že v pátek o nouzovém stavu nemůžeme hlasovat,“ dodal.
Zda to tímto způsobem bude vláda řešit, ještě není vůbec jasné. Poslanci zatím na konkrétní dokumenty od kabinetu čekají. „Snažíme se to řešit po věcné stránce, jestli směr vymezených opatření vlády je rozumný nebo nerozumný. Zatím jsme nedostali od vlády plán, jen předběžný seznam na včerejší schůzce s premiérem Babišem. Předpokládám, že podle toho vznikne nějaký výsledný koncept a podle něho se zítra rozhodneme na poslaneckém klubu,“ podotkl šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.
