Článek
Kvůli podlomenému zdraví prezident volil do přenosné urny na zámku v Lánech a zrušil účast v nedělní televizní debatě. Zda bude schopen vést hned po volbách vyjednávání o nové vládě, není zatím jasné.
Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se prezident chystal tohoto úkolu vzdát.
Ústavní expert Jan Kysela v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, jaké mají politici možnosti, pokud by nabyli dojmu, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad. Podle Kysely by Zeman mohl zůstat nadále prezidentem, parlament by ho však mohl připravit o pravomoce. Na tom se ale musí shodnout jak poslanci, tak senátoři. Stačí, aby pro návrh hlasovala prostá většina přítomných. Prezident se může bránit u Ústavního soudu.
Pokud by se zdraví Miloše Zemana nadále zhoršovalo, ale on by se nechtěl úřadu vzdát, jakým způsobem by se situace měla ústavně řešit? Ústavní žalobou, nebo hlasováním parlamentu o zbavení prezidenta pravomocí?
Druhá cesta je adekvátní tomu, oč se toho času jedná. Přestože je evidentní, že prezident republiky se během výkonu své funkce dopustil celé řady ústavně pochybných jednání, jeho špatný zdravotní stav nepatří mezi delikty, kvůli kterým by měl být ústavně žalován.
Jak se současná situace liší oproti jaru, kdy se v Senátu hovořilo o podání ústavní žaloby na prezidenta?
Je evidentní, že zdravotní stav vytváří překážky k výkonu prezidentské funkce. Je namístě článek 66 Ústavy, který mluví o závažných důvodech, kdy nelze vykonávat prezidentský úřad. Neznáme diagnózu, ale vidíme, že prezidentova způsobilost vykonávat úřad slábne a upadá. Kdyby to, co vidíme kupříkladu my dva, viděli i poslanci a senátoři, vznikl by podnět k tomu, aby byla přijata příslušná usnesení, v jejichž důsledku by prezident republiky zůstal prezidentem republiky, ale výkon funkce by byl pozastaven a přešel by na náhradníky. Nad tím visí otazníky, zda tu máte Poslaneckou sněmovnou ochotnou rozhodnout a způsobilou rozhodnout.
Pro takové rozhodnutí ve Sněmovně a Senátu stačí prostá většina přítomných poslanců a senátorů?
Ano. Toho času máte do 21. října původní Poslaneckou sněmovnu, která je spíše už uspaná. Ještě se nestalo, že by původní Poslanecká sněmovna ještě po volbách jednala. Na druhou stranu tady ještě nebyl tak závažný důvod, proč by Sněmovna po volbách byla svolána. V případě, že by poslanci došli k názoru, že je situace vážná a je třeba ji bezprostředně řešit.
Pokud by o prezidentovi hlasovala až nově složená Poslanecká sněmovna, nemůže se celý proces zbrzdit?
Novou Poslaneckou sněmovnu svolává prezident, ale může se tak stát i bez něho - a to 30. den po volbách. To by byl trochu nepříjemný skluz vzhledem k situaci, ve které se nacházíme.
Jak se prezident takovému rozhodnutí parlamentu může bránit?
Pan prezident může mít pocit, že je dokonale způsobilý vykonávat svou funkci. Může se obrátit na Ústavní soud, který by vedl řízení o usnesení Sněmovny a Senátu a zjišťoval by, na kolik existují nebo neexistují závažné důvody bránící prezidentovi ve výkonu funkce. Jinou procesní situací je, že prezident se může uzdravit a dá najevo, že by se úřadu opět rád ujal. Pak je na Poslanecké sněmovně a Senátu, aby usnesení zrušily. Pokud by to neudělaly, prezident se může obrátit opět na Ústavní soud.
Podívejte se, jak volil prezident Miloš Zeman:
Tělo je proti
Co když po volbách bude složité domluvit se na volbě nového vedení Poslanecké sněmovny a jejího předsedy, na kterého by v případě pozastavení prezidentských funkcí přešla část kompetencí?
Po volbách v roce 2006 nastal pat 100 na 100, kvůli kterému trvalo řadu týdnů, než se zvolil předseda Poslanecké sněmovny. Teď se mi zdá evidentní, že tlak okolností by byl takový, že by se strany na nějakém předsedovi - třeba dočasném - shodly. V takové chvíli by se Sněmovna dostala do stavu, ve kterém by byla schopna přijmout usnesení o výkonnosti prezidentských funkcí. Nově zvolený předseda Sněmovny by mohl suplovat prezidenta republiky v roli toho, kdo přijme demisi vlády a pověří vládu výkonem funkce do jmenování nové vlády. Předseda Senátu by byl ve hře jen za předpokladu, že by Sněmovna byla rozpuštěna, což není náš případ.
Část pravomocí by přešla i na předsedu vlády. Nevadilo by, kdyby byl takový premiér v demisi?
To by nevadilo.
Myslíte si, že situace je vážná a kvůli nemocnému prezidentovi by parlament měl začít jednat o odejmutí Zemanových prezidentských funkcí?
Myslím, že situace je vážná. Už na jaře se mi situace zdála vážná, teď mi ale přijde závažná v jiném smyslu. Na jaře se v Senátu připravovaly dokumenty k otázce, zda se prezident nedopouští svým konáním něčeho, co by mohlo být široce chápáno jako velezrada. Tehdy se řešilo, zda prezidentem může být člověk, který s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluví o likvidaci novinářů, jakou zvláštní habaďůru udělali na Hradě s demisí nedemisí Bohuslava Sobotky a tak dále. To vás mohlo vést k závěru, že prezident se nechová úplně normálně. Současně se mohl najít někdo, kdo by řekl, že když trpíte určitými chorobami a k tomu pijete alkohol, ztrácíte sebekontrolu. Máme mít takového prezidenta? To byla situace na jaře.
Teď jsme v situaci, že prezidentovo tělo bez ohledu na stav mysli přestává fungovat v míře, která mu umožňuje být plnohodnotným prezidentem republiky. Už na jaře byl dle mého důvod zabývat se článkem 66 Ústavy, teď jsou důvody o to zřetelnější.
