Ústav hematologie udrží banku pupečníkové krve, ač o ni není zájem

V areálu Ústavu hematologie a krevní transfúze vyroste za 100 milionů korun nový pavilon a své místo v něm bude mít i banka pupečníkové krve.

Vedení ústavu ji původně chtělo zrušit, protože dříve nadějná metoda je na ústupu,  poptávka po pupečníkové krvi neustále klesá a její využití se blíží nule.

Nakonec se však pupečníkovou krev, která za posledních 20 let dala naději na záchranu života 90 Čechů, rozhodli zachránit - přestože banka tvoří celou třetinu stomilionové investice.

Zástupce ředitele ÚHKT, Roman Kotlín, připouští, že je riziko, že využitelnost banky pupečníkové krve bude nízká, ale zároveň vysvětluje, proč ji ústav zachraňuje.

„Za pět deset let může znovu nastat boom využívání právě štěpu z pupečníkové krve. Jelikož se snažíme být vizionáři tady na ústavu, myslíme si, že není vhodné tento projekt zaříznout," říká.

Pupečníkovou krev dnes vystřídaly nové efektivnější metody, mezi nimi úspěšné transplantace kostní dřeně.

„Boom určitě opadl," říká přednosta Transfuziologického úseku ÚHKT Martin Písačka, podle něhož je zpracování a skladování pupečníkové krev nákladné.

Lékařům chybějí i rodičky-dárkyně. V Česku tak z původních třiceti odběrových míst zůstala jenom tři - v České Lípě, ve Slaném a v pražské Thomayerově nemocnici.

Ministerstvo zdravotnictví obhajuje stomilionovou investici tím, že celkově přinese úspory provozních nákladů.

„Předmětem investice není pouze výstavba skladu pro banku pupečníkové krve (kryosklad), ale objektu, který bude sloužit i dalším potřebám ÚHKT," říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ladislav Štícha.

Podle něho pavilon přinese značné úspory provozních nákladů.

„V současnosti musí ÚHKT využívat 4 externích dodavatelů kryoskladovacích prostor, kterým platí ročně zhruba 6 milionů korun. Další úspory přinese přestěhování laboratorních provozů, které jsou nyní v pronajatých prostorách," uvedl mluvčí s tím, že při takových úsporách je návratnost investice vypočtena na 15 let.