Článek
Desítky vědeckých týmů po celém světě se účastní neoficiálního závodu o to, kdo bude mít první účinnou vakcínu proti covidu-19. Mnozí už své preparáty testují na dobrovolnících a chystají se na sériovou výrobu. V čele pelotonu západních firem je dle dostupných informací britská farmaceutická AstraZeneca, která vakcínu vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. A britská vláda očekává první dodávky na začátku příštího roku.
Ani Česko zatím nechce své úsilí zastavit, byť je domácí vývoj o několik kroků zpět.
Na vývoji české vakcíny se podílejí tři instituce přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví: Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfúze a IKEM. A právě ve třetí ze zmíněných institucí v letním období probíhaly pokusy na zvířatech. A dle aktuálně zveřejněných informací veskrze úspěšně.
Žádné zvíře neuhynulo
Podle vyjádření mluvčí IKEM Markéty Šenkýřové pro Seznam Zprávy byl vyvinut postup přípravy virového antigenu a testování jeho bezpečnosti a účinnosti na laboratorních hlodavcích. „Aktuální stav projektu je takový, že postupem používaným při sériové výrobě lidských vakcín byly v laboratorním měřítku připraveny šarže virového antigenu, které byly aplikovány myším chovaným za tímto účelem ve vyhrazené části experimentálního zvěřince IKEM,“ uvedla mluvčí.
Výsledky dle jejího vyjádření vypadají zatím povzbudivě. „Během 14 dnů po aplikaci žádné ze zvířat neuhynulo, chování zvířat po celou dobu studie nejevilo žádné známky choroby a na vnitřních orgánech utracených zvířat nebyly zjištěny žádné patologické změny. V současné době probíhají vyšetření odebraných vzorků krve a orgánů, aby mohla být zkompletována závěrečná zpráva,“ uvedla také Šenkýřová.
Spokojenost vyjádřil i šéf Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. „Pozitivní je, že je vakcína na animálním modelu bezpečná a funkční,“ uvedl pro Seznam Zprávy, přičemž dodal, že další vývoj je závislý na dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
Vynaložili jen 4,3 milionu
Všichni zúčastnění ale připomínají, že se práce českého vědeckého týmu stále nachází před koncem první etapy vývoje, zatím zdaleka nebylo přikročeno ke klinickému testování. Závěrečná zpráva z této etapy by měla být k dispozici v druhé polovině září.
V souhrnu tři zmíněné instituce do vývoje investovaly pouhých 4,3 milionu korun. Vše z vlastních zdrojů. Dle expertů si ale vývoj podobné vakcíny obvykle žádá investice několik miliard dolarů. A hlavně vysokou spoluúčast soukromého kapitálu a úzkou spolupráci s farmaceutickým průmyslem.
Jistou skepsi k vývoji české vakcíny již v květnu vyjádřili zástupci Učené společnosti ČR. A to poté, co o vývoji české vakcíny jako první promluvil premiér Andrej Babiš a následně jej na tiskové konferenci odprezentoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Zástupci Učené společnosti se podivili nad „směšně malou“ částkou, která má být do projektu investována. Pro první fázi se mluvilo o řádově desítkách milionů korun.
„Koncept projektu na vývoj inaktivované vakcíny proti koronaviru za několik desítek milionů korun zcela zlehčuje závažnost celé problematiky a vyvolává podezření, že u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností nejenom z oblasti výzkumu a výroby vakcín, velmi pravděpodobně však též z oblasti mechanismů imunitní odpovědi u virových infekcí,“ uvedli tehdy mimo jiné vědci z Učené společnosti. Doporučili, aby se Česko spíše ve větší míře zapojilo do celoevropského projektu.
Redakce Seznam Zprávy chtěla od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby řekl, zda je ochoten další vývoj české vakcíny podpořit, a to i finančně. Zatím se ale k věci nevyjádřil.
