Úspěch Zelenského na jednání s Putinem: Nic se nedohodlo

Hlavy Ruska a Ukrajiny by nemohly být rozdílnější – Putin je ostřílený politik s dvacetiletou zkušeností s vedením autoritářského státu, nehledě na jeho minulost v sovětských zpravodajských službách. Oproti tomu Zelenskyj je na politickém poli nováček, který popularitu lidu nasbíral v satirickém seriálu, v němž ztvárňoval právě ukrajinského prezidenta.

I přesto má ale z určitého úhlu pohledu navrch. Stojí za ním občanská společnost. „Zelenskyj musí nějakým způsobem brát v úvahu zájmy vlastní populace, což jeho jednání může dodat legitimitu. Putin je určitě zkušenější. Ale i díky tomu, že na Ukrajině funguje občanská společnost, je tam velký odpor vůči ustupování ruskému prezidentovi. A to se ukázalo podle prvních výsledků, které byly zveřejněny, jako funkční. Zatím to vypadá, že Ukrajina v pondělí tolik neustoupila,” řekl Seznamu odborník Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií při Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Summit v Paříži nepřinesl žádný zásadní průlom. „Jeho výsledkem je odsouhlasený dokument, který obsahuje některé principy, jež by mohly sloužit jako základ pro nalezení nějakého plánu k mírovému urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Nicméně je ten dokument velice krátký, velice vágní. To podle mého názoru svědčí o tom, že ty fundamentální rozpory zejména mezi Ruskem na jedné straně a Ukrajinou a západními státy na druhé straně přetrvávají,” uvedl Šír.

I přesto podle něj bylo setkání lídrů Ruska a Ukrajiny v této sestavě úspěšné. „Rusko ustupovat nehodlá, nejeví známky toho, že by bylo ochotno hledat nějaký diplomatický exit ze situace, kterou vytvořilo svou ozbrojenou intervencí. Jakýkoliv posun by musel být na úkor Ukrajiny,” podotkl odborník.

„A tím pádem na úkor mezinárodního systému založeného na principech a normách mezinárodního práva, takže myslím, že právě s ohledem na to, že se nedohodlo prakticky nic, lze summit považovat za (pro Ukrajinu) úspěšný,” usoudil.

Za výsledek očekávaného summitu lze považovat několik dílčích ujednání, o kterých informuje právě onen dokument. Předpokládá se v něm například, že Rusko i Ukrajina dokončí proces výměny zadržovaných osob a zajatců, což by se mělo stát ještě do konce letošního roku.

Všechny strany počítají navíc i s tím, že v jednáních budou pokračovat. „Přihlásily se také k minským dohodám coby nějakému základu pro budoucí možné mírové vyrovnání,” řekl Seznamu Šír. „Nicméně reálně vzhledem k tomu, že nedošlo k žádnému průlomu, výsledek svědčí o tom, že v lepším případě lze očekávat nějaké zakonzervování situace,” dodal.

Ukrajinská strana dala najevo i to, že by chtěla dosáhnout klidu zbraní. „To by předpokládalo zmrazení konfliktu. To je něco, co nutně nemusí být proti ruským zájmům, protože Rusko při ozbrojeném konfliktu musí přinejmenším okupovaná území nějak sanovat, vyplácí tam důchody, prakticky to financuje,” vysvětlil odborník z Karlovy univerzity.

„Ukrajina chce mír a chce si rozhodovat sama o sobě, Rusko chce držet Ukrajinu pod svou kontrolou. A Putin potřebuje vítězství. To jsou nekompatibilní cíle a s tím se podle mě nedá realisticky v dohledné době dělat nic,” dodal Jan Šír z FSV UK.