Uškrtila těhotnou. Její výjimečnou popravu umožnil končící Trump

Montgomeryová byla usvědčena ze zabití teprve třiadvacetileté a především těhotné Bobbie Jo Stinnettové. V roce 2004 ji uškrtila provazem, vyřízla dítě z těla a chtěla ho vydávat za své. Dítě její hrůzný čin přežilo, dívce Victorii Jo je nyní 16 let a o tragédii na veřejnosti nemluví.

Právníci Montgomeryové dlouhodobě tvrdili, že byla duševně nemocná. V dětství si měla navíc projít sexuálním týráním ze strany matky a jejího přítele, včetně hromadného znásilnění. Kromě právníků to pro BBC uvedla i její nevlastní sestra Diane Mattinglyiová, která s Lisou do osmi let vyrůstala. Biologický otec Diane rodinu nakonec opustil, načež ji úřady umístily do pěstounské rodiny. Ani ne pětiletá Lisa však zůstala v péči matky alkoholičky.

Sestry se znovu shledaly až po 34 letech, když naproti sobě seděly v soudní síni. To už byla Lisa souzena za hrůzný čin. „Jednu sestru z toho vytrhli a uvedli ji do milujícího domova, kde byla vychovávána a měla čas se uzdravit. Druhá zůstala v té situaci, která byla postupně horší a horší, až ji nakonec zlomila,“ přiblížila rozdílné vyrůstání sester Diane pro BBC.

Právníci Montgomeryové proto v prosinci žádali Donalda Trumpa, aby vražedkyni udělil milost. Uvedli, že po celoživotním zneužívání a týrání je Lisa příliš duševně nemocná na to, aby mohla být popravena. Její životní příběh ilustrovali na 450 rozhovorech, které provedli jak s členy její rodiny, tak s celou řadou odborníků.

Soudci ale při procesu trvali na tom, že Montgomeryová psychickou poruchu předstírá a že její čin byl předem naplánovaný. Kromě jiného si totiž zjistila, jak se provádí císařský řez. Jejich názor sdílí i starousedlíci z městečka Sidmore v americkém státě Missouri, kde Lisa vyrůstala. Většina z nich podle BBC věří, že poslední chvíle života zavražděné byly natolik hrůzné, že si Lisa popravu zasloužila.

Lisa se se Stinnettovou seznámila na online fóru díky sdílené lásce k psím mazlíčkům. Týdny si dopisovaly ohledně krysích teriérů a také o těhotenství. V prosinci roku 2004 nasedla Lisa do auta a vydala se na téměř 300kilometrovou cestu do městečka Skidmore, kde si se Stinnettovou domluvila schůzku, aby se podívala na její štěňata. Těhotná žena ovšem očekávala jistou Darlene Fischerovou, protože Lisa si s ní dopisovala ještě prostřednictvím jednoho falešného účtu, aby zamaskovala svou identitu. Když otevřela dveře, Lisa se na ni vrhla, přemohla ji a vyřízla dítě z jejího lůna.

Vyšetřovatelům rychle došlo, že žádná Darlene Fischerová neexistuje, a Montgomeryovou vystopovali podle jejích e-mailů a IP adresy. Našli ji s kolébkou, v níž ležela novorozená holčička. Lisa tvrdila, že ji den předtím porodila, ale její příběh se rychle rozpadl a k vraždě se nakonec přiznala.

Od roku 2008 byla Montgomeryová umístěna ve federálním vězení v Texasu pro ženy se speciálními lékařskými a psychologickými potřebami, kde se jí dostávalo psychiatrické péče. V době věznění se Montgomeryová zabývala ručními pracemi a vyráběla dárky pro své právníky a další lidi. Přestala se tomu věnovat, když jí z obav, že spáchá sebevraždu, odebrali brýle. O tom, že bude popravena, byla informována loni v říjnu.

Montgomeryová byla v pondělí převezena z věznice v Texasu do Terre Haute v Indianě. „Nemyslím si, že chápe, co se děje,“ řekla k tomu její právnička Kelley Henryová. Do Terre Haute se vydali i příbuzní Stinnettové, aby byli popravě přítomni. Před vykonáním trestu k Montgomeryové přistoupila žena z věznice, sňala jí roušku a zeptala se, zda chce něco sdělit. Montgomeryová řekla pouze: „Ne.“ Ve středu byla 52letá Montgomeryová prohlášena za mrtvou v 1:31 místního času (7:31 SEČ). Použita byla smrtící injekce.

Vykonání rozsudku umožnilo předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zamítl pondělní výrok soudu nižší instance o odkladu. Ten soud zdůvodnil psychickým stavem, který Montgomeryové brání porozumět zdůvodnění popravy. V USA byla na ženě federální poprava vykonána naposledy v roce 1953.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa federální popravy žen po 17leté přestávce obnovila vloni v červenci, když k tomu dostala souhlas od amerického nejvyššího soudu. Očekává se, že nastupující tým zvoleného prezidenta Joea Bidena se proti federálním popravám postaví.

Právnička Montgomeryové Kelley Henryová popravu označila za projev „zbabělé krvežíznivosti zkrachované administrativy“. „Všichni, kdo spolupracovali na popravě Lisy Montgomeryové, by se měli stydět,“ dodala.

Poslední žena, kterou americká federální vláda popravila, byla Bonnie Brownová Headyová. Poprava se konala 18. prosince 1953 a byla trestem za únos a vraždu šestiletého chlapce v Missouri. Na státní úrovni se konala naposledy poprava ženy v Georgii 30. září 2015. Kelly Gissendanerová byla potrestána za vraždu manžela, k níž se spolčila s milencem.