Úskalí povinných testů, na které vsadilo Česko. Kolik pozitivních neodhalí?

Na počátku tohoto týdne se v Česku poprvé provedlo více než 90 tisíc antigenních testů za den. V dalších dnech a týdnech se budou rekordy dál posouvat – a to proto, že se rozšíří povinnost testování na menší firmy nebo státní zaměstnance.

Masívní nasazení antigenních testů nepochybně zvyšuje šanci, že se podaří odhalit více nakažených. Tím se pomůže zpomalit další šíření infekce.

Současně se při hromadném používání antigenních testů zvýrazňuje jeden důležitý paradox – čím více je testů, tím více lidí dostane chybnou informaci, že jsou negativní.

Jak známo, antigenní testy jsou sice rychlé a relativně levné, nejsou ale tolik spolehlivé jako metoda PCR, která je pomalejší a na kusy dražší.

Klíčový parametr pro správné odhalení pozitivního testu, tzv. senzitivita, se u kvalitnějších antigenních testů pohybuje mírně nad 90 procenty. Tato hranice je zároveň vládou stanovené minimum pro testy, které se používají při plošném testování.

Zbytek do sta procent připadá na neodhalené pozitivní vzorky. Může se to zdát jako zanedbatelný podíl, při počtech testů kolem stovky tisíc za den jde však až o stovky falešných výsledků.

Hrubou představu o tom, kolik lidí testovaných antigenními testy dostává mylné výsledky, si můžeme udělat na číslech z denních statistik ministerstva zdravotnictví.

V úterý 9. března bylo podle aktualizovaných údajů Ministerstva zdravotnictví provedeno 114 121 antigenních testů, které odhalily 2 297 pozitivních výsledků. Pokud vyjdeme z předpokladu, že počet pozitivních nálezů tvoří 90 procent skutečně nakažených, zbývajícím deseti procentům odpovídá počet 255 vzorků – zhruba tolik lidí s infekcí nemusely antigenní testy v úterý odhalit.

Ve středu pak bylo podle předběžné statistiky provedeno 101 850 antigenních testů, z nichž se pozitivní nález ukázal v 1668 případech. Při stejném přepočtu tentokrát počet falešných negativních testů vychází na 185.

Z poznatků nebo studií o spolehlivosti testů pak vyplývá, že chybných negativních výsledků bývá ještě více. Zvlášť pokud se k testování dostaví hodně lidí, kteří se nakazili a nevědí o tom – nemají příznaky nemoci. Právě na tuto skupinu bývají antigenní testy často krátké. Negativní výsledek může podle zdravotníků vyjít až u poloviny těchto osob.

„Práh detekce testu neumožňuje identifikovat přítomnost SARS-CoV-2 u cca 30–50 procent jedinců bez příznaků onemocnění covid-19, ale přitom tito vykazují pozitivitu metodou PCR,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví o antigenních testech ve svých každodenních přehledech.

Nakažený člověk, který dostal negativní antigenní test, opravdu nemusel být v době testu infekční. Buď mohl mít silnější fázi nákazy za sebou, v horším případě se u něj mohl virus teprve „rozbíhat“. Jeho šiřitelem by se tak stal s odstupem času. I proto by se mělo antigenní testování opakovat co nejčastěji.

Některé země raději vsadily na plošné testování pomalejšími, ale přesnějšími PCR testy. Například v Dánsku, které má necelých šest milionů obyvatel, se tímto způsobem testuje přes 100 tisíc lidí denně.

Podle části expertů mělo Česko jít podobnou cestou.

„I díky nevhodnému testování patříme mezi nejhorší země na světě,“ poznamenal Marián Hajdúch z Univerzity Palackého, který měl do loňska jako šéf laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví na starosti národní testovací strategii.

Jiní odborníci ale plošné antigenní testování naopak hájí. Například někdejší vládní epidemiolog a ministr zdravotnictví Roman Prymula, který se snažil prosadit plošné nasazení antigenních testů už v říjnu.

Podobná diskuse mezi zastánci antigenní a PCR metody se vede i v zahraničí. Objevují se také různé studie, které analyzují účinnost antigenních testů s odlišnými závěry.

Čerstvou studii ve středu vydala například Fakultní nemocnice v Motole. Proti sobě testovala na vzorku bezmála 500 lidí, o kolik je nižší záchyt nakažených u antigenních testů (testy firmy Abbott) ve srovnání s PCR.

Ze studie vyšla jedna souvislost. Pozitivní antigenní test vždy znamenal i pozitivní PCR test. Podle autorů studie je tak možné vypustit dodatečné ověřování PCR testem.

Zároveň se ukázalo, že u bezpříznakových jedinců se citlivost antigenního testu pohybuje kolem 44 procent, u lidí, kteří byli na PCR testech „silně pozitivní“, pak 75 procent. Opakovaný odběr antigenních testů pak pravděpodobnost záchytu zvyšuje.

Nutno dodat, že kromě čistě odborných stanovisek jde při hodnocení testovacích metod také o byznys. Povinné testování v řádech desítek nebo stovek tisíců za den, navíc s jistotou úhrady z veřejného zdravotního pojištění, nabízí výrobcům a distributorům jedinečnou příležitost k výdělkům.

Komerce se přitom mnohdy prolíná s vědeckou sférou. Týká se to i některých českých odborníků, kteří se vyjadřují k výběru testů a jejichž aktivity přesahují do byznysu. Například Marián Hajdúch se na univerzitě podílel na vývoji kloktací odběrové sady určené hlavně pro vyšetření metodou PCR. O pořízení těchto tzv. Gargtestů původně uvažoval ministr školství Robert Plaga, posléze ale změnil názor a školáci mají podstupovat antigenní testy ze slin.

Aktualizace 12:45: Aktualizovali jsme přepočet falešně negativních výsledků testování za úterý podle údajů, které zpětně upřesnilo Ministerstvo zdravotnictví. Doplnili jsme přepočet podle předběžných údajů za středu.