Češi si home office pochvalují, ukázal průzkum ministerstva Maláčové

Data ukazují, že lidé jsou na home office přinejmenším stejně výkonní jako na pracovišti. Kvůli pandemii covidu-19 práce z domova výrazně vzrostla, což ovšem nesnižuje její kvalitu. Téměř 95 procent vedoucích pracovníků je spokojeno s fungováním home office i s komunikací se svými podřízenými.

Vyplývá to z výzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí ve spolupráci s projektem DigiKatalog, kterého se zúčastnilo více než 5000 respondentů. Sběr dat se uskutečnil od 8. 6. do 2. 7. letošního roku.

Lidé vnímají v souvislosti s home office mnohé výhody. Kromě úspory času na dojíždění na pracoviště zaměstnanci pozitivně vnímají možnost pracovat při drobné pracovní indispozici, flexibilní režim či více času s rodinou, včetně možnosti postarat se o člena rodiny.

Více než 40 % lidí také kladně hodnotí to, že se nemusí do práce upravovat a mohou se déle vyspat, uvádí studie.

S prací z domova se ale podle průzkumu pojí i mnohé nedostatky. Pro mnohé zaměstnance je to například nedostatek sociálního kontaktu či prolínání se soukromého a pracovního času. Vadí jim také horší kvalita techniky a potíže s ní spojené. Spolupráce s kolegy je pro lidi na home office také mnohdy náročnější.

Velkou komplikací bylo pro zaměstnance na home office plošné uzavření škol a školek. Základní školy byly až na drobné pauzy uzavřeny od 14. října 2020 do 12. dubna 2021, kdy se do školy začali vracet žáci prvních stupňů. Mateřské školy byly plošně uzavřeny od 1. 3. 2021 do 12. 4. 2021 pro předškoláky a do 3. 5. 2021 pro všechny ostatní děti.

Pro mnohé pracovníky byla přítomnost dětí doma při práci zásadní překážkou. Někteří z nich museli částečně nebo úplně svoji práci omezit, nebo využít na pomoc s hlídáním širší rodinu. Tuto komplikaci více pociťovaly ženy než muži, upozorňují autoři studie.

Náročnost skloubení práce a starosti o rodinu dokazují mnohé odpovědi z dotazníku Ministerstva práce a sociálních věcí. „V práci jsem řešila jen to, co bylo opravdu akutní. Spoustu věcí jsem odkládala ‚na později‘. Pracovala jsem o víkendu nebo večer. Měla jsem pocit, že se zblázním. Situaci zachraňovala babička, která děti hlídala, když to bylo možné,“ uvedla jedna z respondentek.

„Zvýšeným pracovním nasazením. Kromě práce v zaměstnání jsem fungovala navíc jako kuchařka a učitelka. S tím jsem se snažila také s dítětem chodit na procházky (hřiště byla zavřená),“ odpověděla jiná z žen na otázku, jak se rodiče na home office vypořádávali s uzavřením školek a škol.

Přes tyto nevýhody si však většina vedoucích myslí, že výkonnost lidí doma i na pracovišti je srovnatelná. Přes 40 % zaměstnanců je dokonce přesvědčeno, že jsou výkonnější na home office. Na schopnosti jim přidává lepší soustředění a organizace. Zároveň má práce z domova podle mnohých příznivý vliv na rodinný život a fyzické i duševní zdraví.

A právě to je jeden z důvodů, proč by 85 procent zaměstnanců, kteří se studie zúčastnili, bylo rádo, kdyby měli nějakou možnost pracovat z domova. Přes polovinu tázaných ji považuje za podstatný benefit. Nejvíce respondentům by vyhovoval home office v rozsahu 16 až 20 hodin týdně.

87 procent vedoucích pracovníků si proto myslí, že se i do budoucna budou možnosti využívání práce z domova – ať už výrazně, nebo částečně – rozšiřovat.