USA vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí nové sankce vůči Moskvě

Bílý dům oznámil, že Spojené státy vyhostí deset ruských diplomatů působících ve Washingtonu, včetně údajných agentů zpravodajských služeb, a uvalí na Rusko nové sankce, zřejmě jako odvetu za kybernetické útoky na americké instituce.

Sankce mají podle webu New York Times (NYT) týkat 32 jednotlivců a institucí kvůli podílu na dezinformačních aktivitách a zasahování do americké prezidentské kampaně. Americký prezident Joe Biden uvedl, že ruské snahy podrýt svobodné americké volby spolu s kybernetickými útoky ohrožují bezpečnost USA.

Biden podle agentury Reuters podepíše exekutivní příkaz, kterým zmocní americkou vládu k uvalení sankcí vůči jakémukoli sektoru ruské ekonomiky. Součástí příkazu by podle webu Financial Times (FT) měla být směrnice, která zakazuje americkým finančním institucím účast na primárních trzích dluhopisů denominovaných v rublech. Americké banky nicméně budou podle Reuters nadále moci tyto dluhopisy nakupovat na sekundárních trzích.

Podle NYT americká vláda uvalila sankce také na šest ruských společností, které podle ní v minulých letech poskytovaly podporu kybernetickým aktivitám ruské zpravodajské služby. USA se domnívají, že ruští hackeři stojí například za rozsáhlým kybernetickým útokem vůči softwaru americké společnosti SolarWinds. Tento program používaly americké vládní instituce, mnohé korporace i domácnosti. Spojené státy poprvé tyto útoky výslovně spojily s ruskou zpravodajskou službou, napsala agentura AP.

Moskva nevyhnutelně odpoví na agresivní chování Spojených států, řekla k novým americkým sankcím vůči Rusku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Americké sankce podle agentury TASS označila za další stupeň konfrontace ve vzájemných vztazích. Za další vážný krok ke zhoršení rusko-amerických vztahů sankce označil i šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij.

Severoatlantická aliance (NATO) nové americké sankce vůči Rusku plně podporuje. V reakci na kroky oznámené prezidentem Joem Bidenem se na tom shodli zástupci členských zemí. Zároveň vyzvali Moskvu, aby zanechala destabilizačních aktivit. Mezi ně aliance řadí například vměšování do voleb, dezinformačních kampaně a kyberútoky.

„Vyzýváme Rusko, aby okamžitě přestalo s destabilizačními aktivitami a začalo dodržovat své mezinárodní povinnosti, jako to činí spojenci, včetně dohod a závazků o kontrole zbraní, jejich dalšího nešíření a odzbrojení,“ uvedli zástupci aliančních zemí ve společném prohlášení. Moskva by podle nich zároveň měla zanechat provokací a okamžitě uklidnit situaci u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu.

Podle agentury AP mají sankce vyslat Rusku jasný signál. Minulý měsíc USA nařídily sankce na několik vysoce postavených ruských činitelů a podniků kvůli otravě a následnému uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného. USA k sankcím přistoupily ve spolupráci s Evropskou unií, která ohlásila své vlastní kroky jen krátce před oznámením Washingtonu. Šlo o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump.

Není jasné, zda bude Rusko nyní cítit potřebu odvety za sankce a vyhoštění, píše web NYT. Američtí představitelé jsou ale již teď znepokojeni hromaděním vojsk podél ukrajinských hranic a ruskou námořní aktivitou v Černém moři.

Sankce, které se podle světových médií všeobecně očekávaly, totiž přicházejí v době, kdy Rusko u svých hranic s Donbasem a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly, a to údajně kvůli možným záměrům Kyjeva proti povstalcům vojensky zasáhnout. Kyjev na druhé straně varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese.

Ve středu Spojené státy podle agentury Reuters také zrušily vyslání dvou bojových lodí do Černého moře. Úmysl vyslat plavidla do Černého moře USA oznámily minulý týden. Rusko, které v Černém moři ve středu zahájilo námořní cvičení, ale označilo americké rozhodnutí za provokaci. Spojené státy kontrovaly, že takové mise jsou běžné.

Zástupci USA minulý měsíc rovněž obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina, že schválil operaci, jejímž cílem bylo pomoci bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi ke znovuzvolení v loňských volbách. Žádné důkazy však nenasvědčují tomu, že by Rusko či kdokoli jiný nějakým způsobem zmanipuloval výsledek hlasování, píše AP.