Článek
Moskevští stratégové si musejí mnout ruce. Ruská federace navzdory západnímu tlaku na tureckou vládu a hrozbě amerických sankcí vůči Ankaře dokázala prosadit dodávku špičkového protivzdušného raketového systému S-400.
Washington teď svou hrozbu naplnil a svého strategického partnera v Severoatlantické alianci „vykopl” z programu výroby letounů F-35. To s sebou nese vážné důsledky už jen proto, že se v Turecku vyrábí 937 součástek tohoto sofistikovaného letounu.
Rozhodnutím americké administrativy také padá zamýšlený nákup plné stovky strojů F-35 pro turecké vzdušné síly. Je velkou otázkou, jestli je krok Spojených států nevratný.
Minulý pátek začalo Rusko Turecku dodávat první části systému S-400 a věci se daly rychle do pohybu. Americká strana svým tureckým spojencům dlouhodobě marně nabízela svůj systém Patriot a hrozila Ankaře odvetnými kroky. Spojené státy argumentovaly mimo jiné tím, že ruský S-400 není slučitelný s aliančním systémem vzdušné obrany ve východním Středomoří.
Washington také turecké partnery varoval, že pořízení systému S-400 za 2,5 miliardy dolarů spadá pod americký federální zákon z roku 2017 (Countering America's Adversaries Through Sanctions Act), který opravňuje vládu podniknout kroky proti těm státům, které významnou zakázkou podpoří ruský zbrojní průmysl.
Náměstkyně amerického ministra obrany Ellen Lordová se dušuje, že kvůli vyšachování Turecka z programu F-35 nedojde k výpadku ve výrobě stroje společnosti Lockheed Martin. Ovšem jen přesun výroby součástek do stíhačky, které dosud vznikaly v Turecku, do jiných destinací, bude podle německého Der Spiegel stát mezi 500 a 600 miliony dolarů.
Je také velkou otázkou, jestli Turecko nebude do budoucna nárokovat kompenzace za nedodané letouny. Podle serveru defensenews.com ale bude finančně tratit hlavně Turecko. Po celou dobu plánovaného fungování programu F-35 by si totiž turecké firmy mohly přijít až na 9 miliard dolarů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si zřejmě myslel, že mu Donald Trump povolí vlastnit jak americké stíhačky F-35, tak ruský raketový systém. To se ovšem přepočítal. Je ale otázkou, zda to turecké hlavě státu tak moc vadí.
Bývalý turecký poslanec Aykan Erdemir, který teď působí v think-tanku Foundation for Defense of Democracies, se domnívá, že „poslední vývoj symbolizuje větší posun v orientaci Turecka pryč od NATO a aliančních hodnot směrem na Východ a k autoritářskému bloku zemí”.
Americký prezident Donald Trump dal sice najevo pochopení pro postup Turecka s tím, že „Ankara byla k nákupu ruského systému přinucena”. Podle bývalého amerického velvyslance v Turecku Erica Edelmana ale před sebou máme „vážnou krizi v americko-tureckých vztazích, které se teď jen tak nezlepší”.
K rozkolu přispěla samozřejmě i neochota Spojených států vydat do Turecka Fethulláha Gülena, který podle Ankary stojí za pokusem o protierdoganovský puč v roce 2016. Ani americká podpora syrsko-kurdských jednotek k „popularitě“ u turecké strany moc nepřispěla. Spojené státy musejí také nyní intenzivně myslet na to, že v tureckém Incirliku mají důležitou vojenskou základnu. Ta je naprosto nepostradatelným bodem amerického fungování v regionu.
