USA vůči Rusku přitvrzují. Za Navalného uvalily sankce

Spojené státy v reakci na zajetí Alexeje Navalného uvalily na Rusko sankce. Zahraničním tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoký činitel administrativy Joea Bidena. Jeho vláda přitom chystá do budoucna ještě další podobné kroky, například kvůli hackerským útokům proti americkým podnikům a úřadům, za nimiž podle vládních expertů stojí Moskva. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v reakci na sankce podle agentury TASS varovala Washington, aby si „nezahrával s ohněm“.

USA k sankcím přistoupily ve spolupráci s Evropskou unií, která ohlásila své vlastní kroky jen krátce před oznámením Washingtonu. Jedná se o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump. Republikánský prezident se často vyjadřoval o svém ruském protějšku Vladimiru Putinovi obdivně a dlouhodobě se stavěl proti návrhům na potrestání Moskvy.

Americká vláda plánovala sankce vůči Rusku několik týdnů. Podle dokumentu ministerstva financí míří mimo jiné na vedoucího prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andreje Jarina, ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova či náměstky ministra obrany Alexeje Krivoručka a Pavla Popova. Zacíleny jsou však kromě jedinců také na 14 společností působících „proti bezpečnostním zájmům Spojených států a jejich zahraniční politice“, jež se většinou specializují na výrobu biologických a chemických látek.

Agentura Reuters poznamenává, že sankce budou mít zřejmě převážně symbolický efekt. „Prezident Biden nechce vynulovat vztahy s Ruskem nebo je vyhrotit,“ řekl činitel novinářům. USA spíše chtějí „dohnat Rusko k odpovědnosti za jeho činy. Jsou také odhodlány spolupracovat s Ruskem v oblastech společného zájmu,“ dodal.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes ještě před oznámením sankcí řekl, že Moskva zareaguje na jakékoli sankční kroky Washingtonu obdobným způsobem. Mluvčí diplomacie Zacharovová pak večer, po informaci o přijatých sankcích, uvedla, že „oznámením sankcí v duetu s Evropskou unií americká administrativa podnikla nepřátelský protiruský útok“.

Odůvodnění sankcí podle ní údajnou otravou blogera Alexeje Navalného je pouze záminkou pro pokračující otevřené zasahování do vnitřních záležitostí Ruska. „Smířit se s tím nemáme v úmyslu. Budeme reagovat na principu vzájemnosti, nikoli nutně symetricky,“ dodala. Vyzvala přitom „kolegy, aby si nezahrávali s ohněm“. „Bez ohledu na americkou vášeň pro sankce budeme dál důsledně a rozhodně hájit své národní zájmy a bránit se proti jakékoli agresi,“ zdůraznila Zacharovová.

Navalnyj loni v srpnu zkolaboval na palubě letounu cestou ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Později byl v bezvědomí dopraven k léčení do Berlína. Podle německé armádní laboratoře byl otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Otravu Navalnyj připisuje prezidentu Putinovi a ruské tajné službě FSB. Kreml všechna obvinění odmítá a zpochybňuje i to, zda Navalnyj byl vůbec otráven.

Navalnyj se zotavoval v Německu do letošního ledna; po návratu do Ruska jej úřady okamžitě zadržely s odůvodněním, že porušil podmínky dříve uloženého podmínečného trestu. Tento trest soud nakonec změnil na nepodmíněný a opoziční představitel by měl ve vězení strávit 2,5 roku. Navalnyj své věznění označuje za politicky motivované. Jeho zadržení vyvolalo v Rusku masivní protesty, při nichž policie zatkla tisíce lidí.

Bidenova administrativa se chystá oznámit další kroky proti Rusku v příštích týdnech. Podle vládních činitelů chce reagovat zejména na velký kybernetický útok na federální úřady a soukromé společnosti, jehož rozsah zatím stále není zcela jasný a při němž mohlo dojít k úniku citlivých informací.

Již po prvním rozhovoru s Putinem Biden uvedl, že dny, kdy Spojené státy „odvracely oči od ruské agrese v průběhu prezidentských voleb a čelily kybernetickým útokům a otravě občanů, jsou u konce“.