Článek
Jedná se o první konkrétní krok administrativy prezidenta Joea Bidena proti kubánské vládě, jímž podle agentury Reuters reaguje Bílý dům na tlak některých amerických zákonodárců i zástupců kubánských emigrantů žijících v USA. Biden v prohlášení uvedl, že dnes oznámené sankce jsou pouze začátek. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil sankce za nepodložené.
Protesty v řadě kubánských měst se konaly 11. července a byly největšími protivládními demonstracemi v zemi od roku 1994, než je vláda masovým nasazením policie a armády potlačila. Příčinou demonstrací byla dlouhodobá nespokojenost velké části obyvatel země s autoritářskou vládou a zejména zoufalá životní úroveň Kubánců, kterou ještě zhoršila pandemie covidu-19 a s ní související omezení turistiky, na níž je ostrov závislý. Kubánská vláda viní z ekonomické krize letité americké obchodní embargo a zpřísnění amerických sankcí za předchozího prezidenta Donalda Trumpa.
Dnes oznámené americké sankce se týkají ministra obrany a zvláštní jednotky ministerstva vnitra známé také jako „černé barety“ či „černé vosy“, které jsou nevládními organizacemi viněny z brutálních zásahů proti demonstrantům a z porušování lidských práv. Během nedávných protestů bylo zatčeno několik stovek lidí.
„Tohle je pouze začátek,“ oznámil dnes ve vyjádření prezident Biden. „Spojené státy odsuzují masové zatýkání a vykonstruované procesy na Kubě a budou nadále sankcionovat osoby, které jsou zodpovědné za utlačování kubánského lidu,“ pokračoval. „Kubánci mají stejné právo na svobodu projevu a pokojné shromažďování jako všichni lidé,“ dodal.
Kubánský ministr zahraničí dnes sankce na twitteru označil za nepodložené. „Měli by aplikovat sami na sebe Magnitského zákon, který upravuje mezinárodní sankce, za každodenní represe a brutalitu policie, která v roce 2020 stála 1021 životů,“ napsal na twitteru Rodríguez s odkazem na zákon, na jehož základě USA mohou zmrazit účty či zakázat vstup lidem, kteří podle Washingtonu porušují lidská práva.
Od lednového nástupu Bidena do úřadu prezidenta si mnozí Kubánci, včetně tamní vlády, slibovali návrat k oteplování vztahů, které zahájil prezident Barack Obama. Ten po půlstoletí obnovil diplomatické vztahy s Kubou a zrušil i některé ekonomické sankce. Biden ale až do nedávných demonstrací na Kubě dával najevo, že Kuba není mezi prioritami jeho zahraniční politiky.Rychlost, se kterou Bidenova vláda přistoupila k protikubánským sankcím, však podle agentury Reuters dává najevo, že se nynější administrativa zmírňovat napětí v blízké době nechystá.
Bílý dům dnes oznámil, že vytvořil pracovní skupinu, jejímž cílem je přijít na způsob, jak by mohli Kubánci žijící v USA zasílat peníze svým rodinám na karibském ostrově, aniž by je zabavil kubánský režim. Jedním z Trumpových kroků totiž bylo, že zasílání takzvaných remitencí na Kubu zakázal.
USA také již dříve uvedly, že spolupracují se soukromým sektorem na možnostech, jak Kubáncům umožnit svobodnější přístup na internet. Mluvčí americké diplomacie Ned Price pak Kubu vyzval, aby plně obnovila připojení na počítačovou síť, které úřady omezily ve snaze zabránit organizaci dalších protestů.
Kubánská vláda prohlašuje, že za demonstracemi stojí „kontrarevoluční síly“ placené z USA, které využívají ekonomických obtíží způsobených americkým obchodním embargem a dalšími sankcemi. Spojené státy tato obvinění odmítají.
Biden dnes rovněž oznámil, že USA plánují navýšit počet zaměstnanců na své ambasádě v Havaně. Posílení pracovní síly by podle vlády mohlo pomoci při snahách o navazování kontaktů s tamní občanskou společností po největší vlně protestů, kterou řada Kubánců pamatuje. „V minulém týdnu jsme dali jasně najevo, že reakce na tento okamžik je prioritou administrativy a prezidenta Bidena,“ řekla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
