Článek
Spojené státy americké zařadí do dotazníku při sčítání lidu v roce 2020 kolonku o státním občanství. Na státní občanství se úřady obyvatel při sčítání dotazovaly naposledy v roce 1950, vrátí se k tomu tedy po 70 letech.
Rozhodnutí vyvolalo odpor amerických liberálů a také Demokratické strany. Spojené státy při tradičním sčítání, které se koná každých deset let, počítaly obyvatele, nikoliv občany. Oficiální sčítání se tak beze strachu z vyhoštění mohly účastnit i osoby žijící v zemi bez potřebných dokumentů. Jejich počet se pohybuje v řádech milionů.
Počet obyvatel a jejich rozložení není pro Spojené státy jen statistickým údajem. Rozhoduje o počtu zástupců jednotlivých států ve Sněmovně reprezentantů a o rozdělení federálních financí. Místním úřadům pomáhá při rozhodování o budování nových škol nebo nemocnic.
Ministerstvo obchodu považuje zařazení otázky za pomoc ministerstvu spravedlnosti při sestavování voličských seznamů. Volební právo se týká pouze amerických občanů a změna má pomoci s organizací hlasování.
Zastánci rozhodnutí poukázali také na to, že před rokem 1950 byla otázka na státní občanství pevnou součástí dotazníků. Na stranu odpůrců se ale částečně staví také experti na populační vývoj.
Jedním z federálních států, na který odpůrci podle USA Today poukazují, je Kalifornie. Počet lidí bez potřebné dokumentace ve státě na západním pobřeží přesahuje deset milionů a rozdíl výsledku součtu občanů a obyvatel by byl drastický. Obdobná situace panuje také v dalších státech na obou pobřežích.
Kalifornský ministr spravedlnosti Xavier Becerra už kvůli změně zažaloval americkou vládu.
