Článek
V pondělí podepsal americký prezident Donald Trump uznání izraelské suverenity nad Golanskými výšinami, které do roku 1967 patřily Sýrii. Během šestidenní války ale Izrael území zabral. V roce 1981 pak Izrael Golany anektoval, anexe ale nebyla mezinárodně uznána. Od té doby se názor většiny zemí, které považují Golanské výšiny za okupované území ze strany Izraele, nezměnil.
Ještě před Trumpovým oficiálním uznáním se ozývaly hlasy několika zemí, které s tímto krokem nesouhlasí. Proti se staví především země z Perského zálivu. Saúdská Arábie, Bahrajn, Kuvajt a Katar se obávají, že krok Američanů ohrozí mír a stabilitu v regionu.
Proti jsou kromě blízkovýchodních zemí i Jordánsko, Írán, který je velkým spojencem Sýrie, Libanon, Rusko a Turecko. Podle palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse nemohou Spojené státy a Izrael samy rozhodnout, zda Golany Izraeli patří, nehledě na délku okupace.
Podle Dmitrije Peskova, mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina, tento krok bude mít negativní vliv na problémy, které Blízký východ sužují, především v rámci syrské občanské války.
Suverenitu Izraele nad výšinami neuznávají ani některé země Evropské unie. Skrze velvyslance OSN oznámily Belgie, Británie, Francie, Německo a Polsko ve společném prohlášení, že jejich názor na okupaci Golan ze strany Izraele se nezměnil a výšiny nadále nepovažují za součást státu Izrael.
Někteří tvrdí, že Trumpovo rozhodnutí je měření dvojím metrem, když izraelskou anexi schvalují, ale odsuzují ruskou anexi Krymu. „Americké uznání (izraelské) anexe je porušení mezinárodního práva,” řekl Ian Bremmer, zakladatel a ředitel společnosti Eurasia Group, která se zaměřuje na politicko-bezpečnostní výzkumy. „Rusové toho můžou využít, aby legitimizovali anektovaný Krym.”
Damašek kvůli suverenitě Golan požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. To, jestli se zasedání opravdu uskuteční, není jasné. Stačí, aby jedna z členských zemí vyvolala procedurální hlasování a devět členů se pak během něj vyjádřilo proti.
