Článek
Začátek školního roku obvykle přináší většině rodičů úlevu. Ale vzhledem k tomu, že počet případů nákazy covidem-19 v Americe dosáhl úrovně, kterou naposledy zaznamenali v únoru, sledují odborníci návrat dětí do školních lavic s obavami. Ačkoli výhody prezenční školní docházky jsou zřejmé, panují obavy, že mísení dětí na zaplněných hřištích a ve třídách zvýší riziko šíření viru.
Termíny návratu do školy se v jednotlivých státech USA velmi liší. V některých texaských školních obvodech se děti vrátily do školních lavic již v polovině července, zatímco v New Yorku se žáci vrátili do škol teprve minulý týden. Tato variabilita vytváří příležitost otestovat, jak začátek školního roku ovlivnil případy nákazy covidem-19. Časopis The Economist proto sestavil statistický model, který to umožnil.
Autoři analýzy nejprve vypočítali průměrné počty případů v jednotlivých okresech v jednotlivých týdnech od poloviny června do současnosti. Poté porovnali počet případů v jednotlivých okresech s průměrem v rámci státu.
To modelu umožňuje zohlednit celkové trendy v počtu případů a také další faktory, jako je například povinnost nošení roušek, které mohou způsobit, že se virus v daném státě šíří více nebo méně. Nakonec autoři zkoumali vliv různých termínů návratu do škol, aby zjistili, zda okresy, kde se děti do škol vracely dříve, měly vyšší počet případů než zbytek státu.
„Výsledky jsou jasné. V týdnech po začátku semestru bylo v daném okrese více případů covidu-19, než by se jinak očekávalo. I při zohlednění demografických faktorů, jako je věk, rasa, příjem nebo vzdělání, návrat studentů do škol vedl k nárůstu počtu případů,“ napsal web The Economist.
Ne všude však byl dopad stejný. Podle modelu hrála velkou roli při ovlivňování toho, co se dělo po návratu škol, také míra proočkovanosti v daném okrese. V okresech, kde se nechalo očkovat hodně lidí, měl začátek školního roku na šíření koronaviru jen malý vliv. V okresech s nejnižší proočkovaností došlo po návratu škol naopak k prudkému nárůstu případů.
Je třeba poznamenat, že v celých Spojených státech dosud očkování podstoupilo jen velmi málo dětí. Samotné očkování tak má na zastavení nákazy ve třídách jen malý vliv. V okresech, kde je očkováno více lidí, se však infekce pocházející z bran škol nemusí tak snadno dostat do společnosti. Kromě toho je možné, že školy v oblastech s největším počtem očkovaných také přijímají více preventivních opatření. Mohou například důsledněji vyžadovat nošení roušek nebo společenské distancování.
Americké státy si stanovují pro regulaci výskytu covidu-19 ve školách vlastní pravidla. Více než tucet států nařizuje ve veřejných školách povinnost zakrývat si obličej, devět států vyžaduje, aby učitelé a zaměstnanci byli očkováni nebo se podrobovali pravidelnému týdennímu testování.
Školská rada v Los Angeles 9. září jednomyslně odhlasovala povinnost očkování pro žáky od 12 let. Několik konzervativnějších států se na druhou stranu pokusilo zakázat školám vynucování nošení roušek.
Přestože z analýzy webu The Economist není zcela patrné, jak tato konkrétní opatření proti šíření covidu-19 pomohla, řada dalších výzkumných studií z Evropy i Ameriky zjistila, že nošení roušek a sociální distancování se jako prevence proti šíření covidu-19 ve školách osvědčilo.
Po zavedení těchto opatření nebyly školy pro děti nejpravděpodobnějším zdrojem nákazy, píše web The Economist. A pokud se dítě virem přece jen nakazilo, neměl virus tendenci se šířit mezi spolužáky. Situace však vypadá zcela jinak, když se tato opatření uvolní v době, kdy se virus šíří, jak tomu bylo ve velké části Spojených států.
Při vhodných preventivních opatřeních ve třídách a vysoké míře proočkovanosti by podle analýzy nemusel být začátek nového školního roku tak děsivý. Zjištění přispívají k narůstající shodě, že prezenční školní výuku nemusí doprovázet narůstající počet případů onemocnění covidem-19. „Dokud budou některé státy nadále upřednostňovat politiku před bezpečností veřejnosti, pravděpodobně bude narůstat i počet případů,“ dodal web The Economist.
