Článek
Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) činila hrubá výše rezerv afghánské centrální banky na konci letošního dubna asi 9,4 miliardy dolarů (207 miliard korun). Afghánské rezervy v cizí měně jsou uloženy v zahraničí a nyní zmrazeny, mnoho dárců zastavilo pomoc zemi a centrální banka má v trezorech jen velmi málo hotovosti. Před bankami se vytvářejí dlouhé fronty a lidé doufají, že si budou moci vybrat peníze.
V americké delegaci, která dnes a zítra vede s Tálibánem rozhovory v katarském Dauhá, jsou podle agentury Reuters zástupci ministerstva zahraničí, vládní humanitární agentury USAID i amerických tajných služeb. Naopak v ní údajně není zvláštní vyslanec Spojených států pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který v minulých letech vedl za USA jednání s Tálibánem.
„Budeme tlačit na to, aby tálibové respektovali práva všech Afghánců, včetně žen a dívek, a vytvořili inkluzivní vládu se silnou podporou,“ řekl před začátkem jednání mluvčí americké diplomacie. AFP poznamenává, že Američané po kolapsu Washingtonem podporované vlády udržovali s novými vládci Afghánistánu kontakt, osobně se ale ještě od té doby obě strany nesešly.
Podle agentur AP a Reuters se budou američtí představitelé při jednání rovněž snažit přimět nové vládce Afghánistánu, aby nadále umožňovali odchod ze země americkým i jiným občanům a aby zlepšili přístup pro humanitární pomoc. Mluvčí americké diplomacie také zdůraznil, že schůzka neznamená americké uznání nového afghánského režimu.
Jednání by se měla rovněž zaměřit na potlačení extremistických skupin v Afghánistánu, které pokračují ve svých útocích proti Tálibánu a etnickým a náboženským menšinám. V pátek připravil sebevražedný atentátník z řad teroristické skupiny Islámský stát o život přes 50 šíitských muslimů, kteří se shromáždili k modlitbám v mešitě v provincii Kunduz na severu země.
Tálibán již dříve zdůraznil, že nemá zájem o pomoc Spojených států v boji proti terorismu, a varoval USA před podnikáním jakýchkoli útoků na afghánském území ze základen mimo Afghánistán.
Washington v roce 2020 podepsal v Dauhá s Tálibánem dohodu, v níž slíbil stažení zahraničních vojáků z Afghánistánu výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.
Tento závazek Tálibánu budou Spojené státy při jednání vymáhat, řekl agentuře Reuters nejmenovaný americký činitel. „Rozhovory se budou týkat bilaterálních vztahů a uplatňování dohody z Dauhá,“ prohlásil podle AP mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín.
Spojené státy zahájily definitivní stahování svých vojáků letos na jaře. Následoval rychlý postup Tálibánu, který ještě před dokončením amerického odchodu obsadil v polovině srpna hlavní město Kábul a zmocnil se vlády nad Afghánistánem.
